Malý Mehrin

Kresby z Terezína – Deník Gisely Rottonary

pondělí 23. září v 18 hodin

Ihned po své deportaci do terezínského ghetta v červenci 1942 začala téměř sedmdesátiletá vídeňská malířka Gisela Rottonara dokumentovat své okolí do kresleného deníku. Na listech bloku zachycovala své dojmy, terezínská zákoutí i tváře lidí. Po necelých šesti měsících v ghettu umírá. Deník s kresbami však díky spoluvězenkyni, které jej před svou smrtí svěřila, žije dál. Přijměte pozvání na vernisáž kreseb Gisely Rottonary, které budou představeny českému publiku poprvé. Výstavu zapůjčil Institut für jüdische Geschichte Österreichs

NAŠE domy

Používání přivlastňovacích zájmen představuje v moderní české historii
zajímavý fenomén. MŮJ… TVOJE… JEJÍ… JEHO… NÁŠ… VAŠE… JEJICH… VŠECH? Na ulicích města Brna, tak, jak v nich žijeme dnes, stávalo přes sedm setdomů oficiálně nakoupených Vystěhovaleckým fondem pro Čechy a Moravu během roku 1941. Původní majitelé a majitelky domů byli k prodeji nuceni na základě úředního označení za Židy nebo žili s takto označenými lidmi v manželství, aniž by SVÉ domy prodat chtěli. Ne vždy o vystěhování
usilovali. Některé domy fond opětovně prodal soukromým osobám či městu
Brnu, většinu si ponechal a pronajímal. Po skončení války se majitelé
měnili znovu, ale jen vzácně se dům vrátil do rukou těch původních. V
nejširším slova smyslu označení NAŠE zahrnuje všechny, kteří v JEJICH
domech někdy bydleli, pracovali, o něčem snili… Zahrnuje také nás,
kteří je denně míjíme a ony tak utváří kulisy NAŠICH vlastních životů.
Výstava komplexně představuje téma arizace nemovitého majetku
Vystěhovaleckým fondem v Brně. Pracuje s mapou, kam jsou adresy domů
zaneseny, archivními dokumenty a vzpomínkami pamětníků i současníků.
Osmi domům a osudům JEJICH původních majitelů z ulic Masarykova,
Hybešova, Lipová, Dornych, třída Kapitána Jaroše, Mučednická, Botanická
a ze Židenic, se potom věnuje blíže. Předkládaný soubor informací patří
k soukolí holokaustu, byť tam NÁŠ zájem nekončí. Příběhy jednotlivých
domů se samozřejmě ubíraly po skončení války různými cestami dál. Je
více než pravděpodobné, že vstoupily do života i vám. Jak v případě
domů, co stále stojí, tak u těch, co z mapy města nadobro zmizely, lze
věřit, že je vždy lepší věci vědět než nevědět. A že je možné pěstovat
citlivost společnosti tak, aby se přirozeně snažila vyhnout více ranám
na stejné místo.
Vernisáž 4. ledna 2024. Výstava potrvá do 28. března 2024

cs_CZCzech