Aktuální výstava

Místa, kde byly moravské svitky Tóry doma 1942 - 1964 - 2019

Cílem výstavy je představit veřejnosti unikátní fenomén transferu svitků Tóry, původem z moravských a českých synagog do Velké Británie, ke kterému došlo v roce 1964. Transfer, jemuž historicky předcházelo úsilí dvou muzejních institucí, Židovského muzea v Praze a Židovského ústředního muzea pro Moravsko-Slezsko v Mikulově. Tóra, černý plamen na bílém plameni, představuje posvátný text zajišťující po dobu dvou a půl tisíce let
kontinuitu, hodnotovou i liturgickou, pro židovské obce v diaspoře včetně těch, které byly za nacistické okupace brutálně zdecimovány na území Čech, Moravy a Slezska. V krátké historické exkurzi je zde představeno složité silové pole nacistických institucí a jim na pospas vydaných zaměstnanců pražské židovské obce, kdy po incidentu s tzv. mikulovskou sbírkou byly vydány dva věstníky, v červnu a v srpnu 1942, nařizující svoz liturgických předmětů včetně svitků Tóry do Prahy. Poválečná obnova mnoha židovských obcí se stala přechodným jevem se vším respektem k těm, kteří
usilovali o zachování obcí a udrželi svou činnost; svůj vliv měl i politický vývoj v zemi.

Z 53 obnovených židovských náboženských obcí v roce 1945 zbylo v roce 1952 na území Čech a Moravy jen devět židovských obcí, v roce 1961 už jen pět; ostatní obce do 10 členů byly přeměněny na synagogální sbory. Židovské muzeum v Praze bylo zestátněno ve letech 1949-1950; stovky a stovky opuštěných svitků Tóry byly převezeny jako „knihovna antického rázu“ do synagogy v Praze-Michli. V roce 1964 bylo prostřednictvím agentury Artia prodáno 1 564 svitků do Velké Británie, kde byl vzápětí založen Nadační fond tzv. pamětních svitků Tór (Memorial Scrolls Trust). Cílem Nadačního fondu bylo připomínat osud zaniklých českých a moravských židovských obcí, a být mementem pro kongregace
v USA a západní Evropě. Kolem 1 400 svitků je dnes formou dlouhodobé zápůjčky vystaveno a používáno v kongregacích v USA a Velké Británii.

V rámci Nadačního fondu vznikla v současnosti iniciativa zmapovat místa, odkud svitky Tóry pocházejí, v jakém stavu se nacházejí synagogy a k čemu dnes slouží. Seznam 35 svozových míst se v roce 2019 stal cestovní mapou Moravy pro fotografku Sheilu Pallay a historika Julia Müllera. Na vybraných příkladech výstava ukazuje situaci na Moravě. Zatímco některé synagogy byly zbořeny z rasové nenávisti nacisty (Bzenec, Frýdek-Místek, Olomouc, Ostrava, Uherský Brod, Uherský Ostroh) jiné byly z arogance moci či nezájmu strženy po válce (Brno-Velká synagoga, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Kyjov, Mikulov-Dolní synagoga, Moravské Budějovice). Další jsou využity jako kulturní instituce (Hranice, Miroslav, Telč, Uherské Hradiště) či se staly modlitebnami Československé církve husitské (Ivanovice na Hané, Lipník nad Bečvou, Kojetín, Prostějov, Rousínov, Slavkov, Třebíč-Přední synagoga,
Třešť, Vyškov).

Zdrojem naděje zůstávají místa, kde židovské obce přetrvaly či kde byly synagogy obnoveny různými iniciativami do původní podoby (Boskovice, Dolní Kounice Holešov, Loštice, Mikulov, Polná, Třebíč-Zadní
synagoga). Naskýtá se otázka, zda se dobově užitečné a formativní paradigma Nadačního fondu MST nemění. Odpovědí na změněnou situaci může být vícero. Zaznamenali jsme příklady návratu svitků Tóry
do domovské kongregace (Olomouc) či alespoň do země původu (Ec Chajim, Praha). Vzdělávací instituce v moravských synagogách by také mohly být dalšími příjemci. Navázání kontaktu se zahraničními kongregacemi může být velmi inspirativní a oboustranně přínosné.
Výstava je věnována památce zavražděných archivářů a historiků, kteří se v letech 1938 až 1945 zasloužili o záchranu svitků Tóry z českých zemí.