Malý Mehrin

Bílá místa židovské Moravy a Slezska

Už v sobotu 11. května v podvečer se do Brna sjela část účastníků konference Bílá místa židovské Moravy a Slezska a u společné večeře
některá témata probrala. “Vždyť dlouholetý deficit výzkumu primárních pramenů nabízí nové generaci historiků nečekaně rozsáhlé možnosti, jak
přemýšlet o naší minulosti bez starých klišé a předsudků. Chceme se společně s vámi zamyslet nad konkrétními lokalitami, ale také nad
některými interpretačními narativy” – stálo v naší pozvánce. A tak přihlášení účastníci od nedělního rána představovali odborné příspěvky
nejen kolegům, kteří se sjeli z celé republiky, ale také zájemcům z řad veřejnosti. Důstojné prostory ke konání poskytla spřízněná Masarykova
univerzita, a zcela zaplněný přednáškový sál vyslechl i Michaela L. Millera z Central European University ve Vídni, který hovořil na téma
Moravští Židé: evropská perspektiva. Rádi bychom v dalších letech uskutečnili i konference navazující…

20240511_182639
20240511_183651
20240512_110727
20240512_111107

Místa, kde byly moravské svitky Tóry doma; 1942-1964-2019

V pondělí 6. května 2024 jsme zahájili vernisáží novou výstavu nazvanou Místa, kde byly moravské svitky Tóry doma; 1942-1964-2019. Její autor,
Julius Müller, ji tak explicitně pojmenoval proto, že v roce 1942 došlo nacisty k zabavení a svozu Tór z kongregací na celém našem území na
svozové místo v Praze. Odtud velkou část v roce 1964 odprodal komunistický režim do Londýna, kde byl zřízen Nadační fond (Memorial
Scrolls Trust), který měl zaniklé předválečné židovské obce připomínat. V roce 2019 podnikl autor výstavy společně s fotografkou a dobrovolnicí
fondu Sheilou Pallay putování po současných místech, …kde byly moravské svitky Tóry doma… Výstavu tvoří 13 ks panelů, které je možno po ukončení výstavy v září 2024 u nás, zapůjčit případným zájemcům k dalšímu vystavení.

20240506_181126
20240506_181328
20240506_182057
20240506_184658
Načíst více

Konec galerie

Fioretta 28. dubna 2024 v kině Art

Přestože byla slunná neděle, přišlo v pozdní odpoledne na promítání filmu Fioretta do kina Art hodně zájemců. Lákadlem byla i přislíbená osobní účast jeho hlavního protagonisty – Randyho Schoenberga. Ten vzal s sebou na cestu do Evropy svého téměř dospělého syna, který se natáčení filmu zúčastnil také. Americký režisér Matthew Mishory ve filmu představuje kus historie viděný optikou rodinného příběhu právě Randola “Randy” Schoenberga, který je vnukem rakousko-amerického skladatele klasické hudby Arnolda Schoenberga, ale také je od dětství přímo posedlý genealogií. Ve filmovém cestopisu křižují Randy a jeho syn Joey Prahu, Vídeň nebo Benátky a postupně odhalují fascinující detaily židovské minulosti své rodiny…
Fioretta2
Fioretta5
Fioretta3
Fioretta1
Načíst více

Konec galerie

Občané země nikoho. Neviditelní uprchlíci roku 1938.

Neviditelní uprchlíci roku 1938 Jedním z témat, kterým se historik Michal Frankl dlouhodobě zabývá, je osud židovských uprchlíků, které jedna země zbavila občanství a vyhnala – a jiná země nepřijala. Jeho přednáška tematicky vycházela z knihy Občané země nikoho: Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939, kterou napsal a kterou budete již jen obtížně shánět. Vypráví téměř neznámý příběh židovských uprchlíků z let 1938-1939, kteří žili, či mnohem spíše živořili v území nikoho, v lesích a narychlo zbudovaných slumech; nikdo o ně nestál.

20240415_180733
20240415_180856
20240415_180955
20240415_181053
Načíst více

Konec galerie

Na chlebíček U Hahnů

V rámci úvah nad budoucí expozicí muzea Mehrin pracujeme již nyní s různými moravskými židovskými příběhy. Jeden takový ve čtvrtek 4. dubna 2024 zazněl v Malém Mehrinu, kde erudovaně diskutovala Táňa Klementová s prof. Jiřím Hálou, vnukem brněnských lahůdkářů Hahnových, který o sobě říká, že patří k jedné a půlté generaci pamětníků. V Terezíně byl vězněn v dětském věku. Měl to štěstí, že většinu doby strávené v ghettu strávil po boku maminky. Vrátil se po válce domů s oběma rodiči, což zásadně ovlivnilo jeho vlastní reflexi holokaustu. Tu doplňoval úvahou nad tím, co prožívali jeho rodiče a prarodiče, vystavení situacím daleko složitějším. Vyprávění příběhů Hahnových a Herschmannových doplňoval bohatý obrazový materiál z rodinného archivu. Diskutovaná témata se dotýkala také poválečného období i profesního a osobního života pana Hály až do dnešních dnů. Díky za příjemnou společnost!

24-0065-006-nahled
24-0065-033-nahled
24-0065-043-nahled
24-0065-089-nahled
Načíst více

Konec galerie

Genealogické bádání – cesta tam a zase zpátky

Na pondělí 25. března jsme pozvali zakladatele a současného ředitele společnosti Toledot (hebrejsky generace) – centra pro židovskou genealogii v Praze Juliuse Müllera. Ten nejen přednáší, ale také publikuje na téma židovské genealogie, vědy, která zkoumá vztahy mezi jedinci vyplývající z jejich společného rodového původu. Aktivně provádí bádání pro ty, kteří se chtějí o svých předcích dozvědět více. Na přednášce se tak sešli ti, které otázka vyhledávání podkladů především v archivech zajímá, proto padala řada konkrétních otázek jak v průběhu přednášky, tak i po jejím oficiálním skončení.

1
2
3
4
Načíst více

Konec galerie

Rodinná dědictví

Jak je možné nakládat s rodinným dědictvím, které nám bylo dáno do vínku, se v pondělí 11. března 2024 rozpovídaly dvě pozvané dámy – Eva Lustigová, dcera spisovatele Arnošta Lustiga, která představila knihu o svém otci nazvanou Arnoštova cesta, ale i další projekty, jimiž rozvíjí odkaz svého otce. Druhou pozvanou byla Karen Kruger, žijící v USA, vnučka brněnské rodiny Türklových, která s desítkami dopisů, které se k ní v rámci dědictví dostaly, navštěvuje školy nejen v USA, ale i u nás a je pozitivně překvapena, jak originály písemností, které půjčuje, u studentů vyvolávají nečekané emoce. Věnovat se tomuto tématu a pozvat obě ženy bylo nápadem historičky Táni Klementové, která celou besedu zkušeně moderovala. I díky ní tak došlo ke vzájemnému a ojedinělému souznění publika s besedujícími a obě pozvané pak ještě dlouho rozmlouvaly s jednotlivými návštěvníky.

IMG_8139
IMG_8111
IMG_8156
IMG_8132
Načíst více

Konec galerie

Šoa v české rozhlasové hře

Tématu holokaustu jsme se v našich programech věnovali již z mnoha úhlů. Přednáška Přemysla Hniličky přinesla pohled trochu odlišný, založený na uměleckých audio nahrávkách Československého a posléze i Českého rozhlasu a jiných rozhlasových stanic, kde se od 60. let do současnosti vysílaly hry autorů jako byli např. A. Lustig, D. Fischerová, Z. Rotrekl, M. Uhde, A. Goldflam a další. V nich vévodily hlasy O. Scheinpflugové, Z.Štěpánka, R. Hrušínského, E. Cupáka, J. Adamíry; v těch současných pak V. Javorského, L. Veselého či M. Táborského a J. Plesla. Nezapomeňme však ani na brněnskou stopu v podobě hlasů D. Hofmanové, L. Lakomého, F. Derflera či J. Grygara. Věříme, že další pátrání v rozhlasových archivech nám odhalí možné skryté objevy, třeba i nějaký ten “moravský židovský příběh”…

20240227_180646
20240227_180706
20240227_180731
20240227_190343
Načíst více

Konec galerie

Hachšary v Československu

Fenomén hachšar – zemědělských výcvikových center, která začala v Československu vznikat ve 2O. letech minulého století – přijela našim návštěvníkům v pondělí 26. února 2024 představit Daniela Bartáková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Ve velmi zajímavé přednášce doplněné fotografiemi se zaměřila na změnu celého konceptu hachšar v souvislosti blížící se války, a tím vyvolané nutnosti vystěhování co největšího počtu židovské mládeže. Závěrem proběhla živá diskuze mezi přednášející a návštěvníky, kteří měli spoustu doplňujících otázek.

20240226_182951
20240226_181754
20240226_180427
20240226_180404
Načíst více

Konec galerie

Brod a my

Pod tímto názvem jsme na našem Facebooku uvedli, že se můžete potkat s novinářem Petrem Brodem, který “zná prakticky každého a o všech toho dost ví”, jinými slovy vypráví poutavé příběhy o vlastní rozvětvené přízni i lidech, které potkal na své pestré životní pouti.
A přesně tohle podvečer v úterý 23. ledna 2024 nabídl těm, kteří nezaváhali a prostory Malého Mehrinu zcela zaplnili.

24-0021-040-nahled
24-0021-041-nahled
24-0021-054-nahled
24-0021-057-nahled
Načíst více

Konec galerie

Naše domy

Hned v prvním týdnu nového roku 2024 jsme odvážně zahájili již 4. ledna výstavu Naše domy. Nový rok ukázal, že návštěvníci mají zájem poznávat osudy brněnských domů, protože do Malého Mehrinu zavítaly desítky návštěvníků, takže název muzea se ukázal v tomto případě oprávněným.
Autorka výstavy Mgr. Táňa Klementová předkládá veřejnosti konkrétní příběh osmi domů, které vybrala z více než 700 Vystěhovaleckým fondem arizovaných brněnských domů. Ty jsou doplněny velkoplošnou mapou Brna, na které jsou barevnými body vyznačeny všechny domy, kterých se “odkoupení” týkalo. Nechybí ani bohatý doprovodný fotografický a dokumentační materiál k jednotlivým domům i písemnosti doprovázející samotný proces arizace. Ostatně, přijďte se podívat sami. Výstava potrvá do 27. března 2024.

Naše domy 6
Naše domy 5
Naše domy 3
Naše domy 1
Načíst více

Konec galerie

Labyrint normalizace v nás

Téma normalizační protižidovské propagandy bylo obsahem brněnské přednášky Martina Šmoka, autora výstavy a stejnojmenné knihy Židovského
muzea v Praze – Labyrintem normalizace. V jeho bohatých obrazových i audiovizuálních materiálech se najde mnoho podkladů dosud nezveřejněných, kterými pomáhá rozkrývat místa i situace dosud neobjevené. Díky mu za to!

Labyrint normalizace 2
Labyrint normalizace
Labyrint

Korespondence E+I

Pod tímto povědomě znějícím názvem se ve čtvrtek 14. prosince uskutečnila přednáška, která byla jako ušitá do právě probíhající výstavy fotografií Freda Iltise. Přednášející Táňa Klementová do ní připravila překlady dopisů, které si vyměňovali pánové Albert Einstein a Hugo Iltis (což byl tatínek Freda) přes oceán. Do předčítání dopisů zapojila i přítomné…

Korespondence E+I 1
Korespondence E+I 2
Korespondence E+I

Izrael a Gaza v souvislostech

V případě izraelsko-palestinského konfliktu se bavíme o konfliktu, který v uplynulých dekádách nabýval četných podob, ale nikdy bohužel neztratil svou potenci. I přesto byl svět šokován brutalitou a zvěrstvy, kterých se teroristé z palestinského hnutí Hamás dopustili 7. října na izraelských občanech na území Izraele. Kupodivu, i v části Evropy, k nímž patříme a chceme náležet, se našlo velké množství lidí, kteří těmto činům aplaudovali. Taková reakce přináší údiv, rozhořčení, ale také spoustu otázek, na něž není snadné nacházet odpovědi. Proto jsme si pozvali do Malého Mehrinu na Vídeňskou odborníky, kteří mají k věci hodně co říct. Politoložku Mgr. Evu Taterovou, M.A., Ph.D., která pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV a přednáší na Masarykově univerzitě, a plukovníka generálního štábu doc. Mgr. Ing. Libora Kutěje, Ph.D., který je ředitelem Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany a bývalým důstojníkem zpravodajské služby, jenž působil tři roky jako vojenský přidělenec na velvyslanectví České republiky v Izraeli.
Děkovné reakce, které nám od účastníků besedy přišly, svědčí o tom, že tohle setkání mělo smysl.
20231101_185612
20231101_185711
20231101_181211
20231101_185639
Načíst více

Konec galerie

Ochutnávka košer vín

Již podruhé v tomto roce jsme na mnohá přání zopakovali ve čtvrtek 26. 10. řízenou ochutnávku košer vín z rakouského vinařství Hafner. Opět za námi z Bratislavy přijel pan Ladislav Polák, který spolu se svou manželkou představil a nabídl k ochutnání kolekci bílých i červených vín. Tu pro “naši” ochutnávku osobně vybral a sestavil majitel vinařství pan Hafner tak, aby přítomní měli možnost ochutnat vzorky napříč nabídkou včetně vína, které nabízí v láhvi se šroubováním určené na kiduš. Odborný výklad nejen o pěstování, odrůdách i přísných pravidlech při výrobě košer vín zaujal přítomné tak, že otázky následně nebraly konce…

 

20231026_180413
IMG-8948
20231026_194556
image_167861761
Načíst více

Konec galerie

Nora Lustigová – osud mezi Brnem a Norskem

Ve středu 11. 10. proběhla přednáška, na níž doc. Miluše Juříčková z Masarykovy univerzity seznámila přítomné s jedním z mnoha osudů židovských uprchlíků. Nora Lustigová byla členkou Mezinárodní ligy žen za mír a svobodu. Přestože sama pomáhala uprchlíkům z Německa i Rakouska, i ona byla nucena odejít prostřednictvím Nansenovy nadace do Norska, ale i toto útočiště se brzy stalo cílem nacistické okupace.
Byla uvězněna, deportována a zavražděna. Její hrob naleznete na brněnském židovském hřbitově.

20231011_182751
20231011_181107
20231011_181900
20231011_181121

Kluci z Boskovic

Ve středu 4. října naše pozvání k besedě přijala paní Vicky Unwin, vnučka “moravského Kafky” Hermanna Ungara. Její povídání se točilo nejen
kolem její knihy Boy from Boskovice (Chlapec z Boskovic), kde se vyrovnává s rodinnou “anamnézou” složitých povah svého otce Thomase a
dědečka Hermanna. “Paní Vicky jsme nepozvali jen jako vnučku významného spisovatele, ale jako paní Vicky Unwin”, uvedla za Mehrin besedující
Táňa Klementová, a proto se debata vedla také o jejím přijetí vlastních židovských kořenů a rodinného odkazu z Moravy. Záznam celé besedy můžete
zhlédnout na našem Facebooku.

IMG_3903
IMG_3905
IMG_3907
IMG_3913
Načíst více

Konec galerie

Varhany v židovské liturgii

Ve čtvrtek 21. září nás poctili svou návštěvou manželé Peterovi, rodiče současného pražského rabína. Paní Peterová u nás přednášela již v květnu tohoto roku, nyní přijela společně s manželem Václavem Peterem, který je varhaníkem v pražské Jeruzalémské synagoze a organologem, současně i muzikoterapeutem. Jejich povídání se týkalo hlavně konkrétních varhan z Jeruzalémské synagogy, jejich údržbě a provozu, ale především vzniku hudby pro tento nástroj – název přednášky Varhany v židovské liturgii tak zcela naplnil avizované téma.

20230921_180758
20230921_181057
20230921_181048
20230921_183944
Načíst více

Konec galerie

Fred Iltis – 100 – Na jih a na sever od hranic

Pod tímto názvem jsme v úterý 19. 9. 2023 otevřeli v našich prostorách v pořadí již třetí výstavu…

Fred Iltis se narodil 20. dubna 2023 v Brně. S rodinou uprchl před nacisty do Spojených států, kde po válce získal titul Ph.D. v oboru entomologie na University of California a v 60. letech se usadil s manželkou Julií v San Jose, kde vyučoval na katedře biologie. Stal se velmi citlivým na problémy menšin i projevy bezpráví, a tak prostřednictvím černobílých fotografií začal mj. dokumentovat i aktivity hnutí za občanská práva. Své fotografie sám vyvolával, tiskl a pečlivě archivoval u sebe doma. Se skromností sobě vlastní odmítal návrhy na jejich vystavení. Až v roce 2008 přijal návrh pana Daniele Ravenny, který soubor Fredem pečlivě vybraných 40-ti fotografií v roce 2009 v Miláně vystavil. Fred Iltis se však otevření výstavy už nedožil. Jsme rádi, že laskavým zapůjčením pana Ravenny můžeme tyto fotografie v Brně představit, a to právě 100 let od narození jejich autora, který by se jistě těšil svému návratu do rodného města.  

23-0171-023-nahled
23-0171-003-nahled
23-0171-069-nahled
23-0171-056-nahled
Načíst více

Konec galerie

David Placzek v Café Kaprál

David Placzek, který zemřel v Austrálii roku 2008, byl v Brně 26.6. přítomen samozřejmě pouze symbolicky, respektive prostřednictvím knihy svých pamětí. Více než dokonale ho ovšem zastoupila jeho neteř Rachel Alon-Margalit, která žije v Izraeli a která se zasloužila o anglické vydání knihy v roce 2016. Nyní kniha vychází česky jako první titul edice Mehrin, jejímž založením plníme další ze stanovených úkolů projektu zbudování moravského židovského muzea Mehrin.
Jelikož na Vídeňské 14 je od minulého týdne výstava, která neumožňuje sálovou úpravu, přesunuli jsme „křest“ do skvostných kulis Café Kaprál v centru města a potěšilo nás, kolik lidí si na tento slavnostní večer udělalo čas. Večer moderovali Táňa Klementová a Martin Reiner. Uvedení knihy na trh se zúčastnili i čtyři
členové brněnské rodiny Placzeků, do jejichž Café Placzek si můžete zajít na výbornou kávu a zákusky.
1.jpg
2.jpg
3.jpg
4.jpg
Načíst více

Konec galerie

Vernisáž výstavy Wernera Malleho

V pátek 23. června proběhla na Vídeňské 14 vernisáž výstavy Stopy světlo česko-německého sochaře a výtvarníka Wernera Malleho. Werner strávil v Brně šest dní i se svou ženou a osobně se podíval jak na instalaci výstavy, tak na vztyčení dvoutunového kolosu Restlicht (Zbytkové světlo) na náměstí Svobody, který připomíná nejtěžšího období pro evropské židy v letech 1938-1945. Za významnou pomoc při instalaci výstavy děkujeme Jozvovi Hyžnému, za fotky z vernisáže Mirce Holasové. Speciální dík patří Petru Šestákovi, který s nápadem uspořádat Wernerovi v Brně výstavu přišel a také nás vzájemně propojil. A zdravíme i kolegy z festivalu Meeting Brno, s nimiž jsme úzce spolupracovali při vyřizování logistických záležitostí spojených s vystavením Restlichtu.

1-1.jpg
2-1.jpg
3-1.jpg
Načíst více

Konec galerie

Jeřábek a Uhde o Milanu Kunderovi

Velkému zájmu se těšila beseda, kterou v pondělí vedli diskutující PhDr. Mojmír Jeřábek a PhDr. Milan Uhde. Objektem jejich zájmu byla osobnost Milana Kundery. Koho zajímá, o čem konkrétním byla řeč, může si celou přednášku poslechnout na Facebooku Malého Mehrinu a níže si prohlédnout fotografie Víta Mádra…
 
23-0104-155_1-nahled.jpg
23-0104-143_1-nahled.jpg
23-0104-110_1-nahled.jpg
Načíst více

Konec galerie

Jan Špilar na besedě v Malém Mehrinu pověděl, čím vším je...

A kdo povídání v úterý 30. května nestihl u nás navštívit osobně, a rád by to věděl, může si pustit záznam z besedy na našem Facebooku
20230530_200929.jpg
20230218_150933.jpg
20230530_1951371.jpg
Načíst více

Konec galerie

Osobnost dr. Richarda Federa nezůstane zapomenuta

Středeční přednáška psychoterapeutky a spisovatelky PhDr. Zuzany Peterové zasáhla srdce všech přítomných. Obsahem jejího vystoupení byl životní osud osobnosti dr. Richarda Federa, který v Brně působil od roku 1953 až do své smrti v roce 1970. V době holokaustu přišel o všechny své nejbližší, ale přesto se nikdy svému smutku nepoddával, ale naopak poskytoval útěchu potřebným… Atmosféru podvečera asi nejlépe vystihuje na závěr vyslovený postřeh a otázka jedné z návštěvnic: Jak se Vy sama jako psychoterapeutka, která má obdobnou zkušenost, vyrovnáváte s tou tíhou, kterou na vás nakládají ostatní a přesto se stále usmíváte? V mých očích jste pokračovatelkou odkazu dr. Federa, protože i vy rozdáváte útěchu a naději těm, kteří se na vás obracejí! Jak jednoduše vyslovený hold oběma…
 
20230524_182535.jpg
20230524_181614.jpg
20230524_181013.jpg
Načíst více

Konec galerie

Studenti na Vídeňské

Je pro nás potěšitelné, že výstava Nositelé paměti, která buden a Vídeňské instalována až do poloviny června, neunikla pozornosti pedagogů, kteří hledají pro své žáky a studenty interaktivníf ormy výuky. V úterý 2. 5. tak výstavu navštívili studenti z brněnského Gymnázia tř. Kpt. Jaroše, které nejenom s výstavou samotnou, ale také s projektem vzniku Moravského židovského muzea Mehrin seznámil Martin Reiner. Studenti pak individuálně začali naslouchat výpovědím pamětníků i zkoumat dobové listiny a dokumenty, které jsou ve výstavě umístěny. Někteří z nich pak svou reflexi zaznamenali i do knihy návštěv…
20230502_091948.jpg
20230502_091428.jpg
20230502_093258.jpg
20230503_111253.jpg
20230502_093314.jpg
20230502_093150.jpg
Načíst více

Konec galerie

Povstání ve varšavském ghettu

Heroický čin nevelkého množství lidí, kteří měli být zařazeni do posledního transportu a rozhodli se zemřít s hlavou vztyčenou, je světu poměrně dobře znám.
U příležitosti 80. výročí začátku povstání (19. dubna 1943) jsme přesto pozvali na Vídeňskou 14 historika Jiřího Friedla, který mluvil velmi zasvěceně nejen o povstání, ale o celé historii ghetta a života v něm. Herec Národního divadla Brno Vladimír Krátký četl ukázky z Deníky varšavského
ghetta, jehož autorem není nikdo jiný než Adam Czerniaków, dlouholetý předseda místní židovské obce a pak i Judenratu, který se staral o chod ghetta. Czerniakówův život končí tragicky: otráví se ve své kanceláři cyankáli, když zjistí, že nedokáže zabránit transportům a likvidaci ghetta.
Drobnou událostí v rámci mimořádně zajímavého večera, který zasvěceně moderovala Táňa Klementová, byla účast Edity Krystýnkové, která se ve varšavském ghettu narodila a strávila zde první dva roky života. Fotil jako obvykle Vít Mádr.

2-1-scaled.jpg
3-1-scaled.jpg
4-2-scaled.jpg
5-2-scaled.jpg
6-2-scaled.jpg
Načíst více

Konec galerie

Portrét Anny Löwy

V pátek 14. dubna zažil Malý Mehrin něco mimořádného. Ze Spojených států přiletěla Ann Altman, která se sice narodila už po válce v anglickém Bristolu, ale v jejím rodokmenu najdeme hned několik významných moravských židovských rodů. Žádný z jejích čtyř prarodičů nepřežil holokaust, ale babička Anna Löwy (z rodiny znojemského pivovarníka Rudolfa Wotzilky) zůstala s přeživšími dál na krásném portrétním obraze. Když se Ann Altman předloni dozvěděla, že v Brně vzniká Moravské židovské muzeum Mehrin, vstoupila s námi v kontakt, nabídla svou pomoc, a po nějakém čase se rozhodla, že portrét své babičky věnuje muzeu. Osobně ho přivezla, povídala si při té příležitosti s novináři a večer na Vídeňské i s návštěvníky slavnostního aktu předání obrazu.
Děkujeme, a vnímáme to jako závazek!

1.jpg
2.jpg
3.jpg
4.jpg
5.jpg
6.jpg
Načíst více

Konec galerie

Návštěva ministra kultury

1. dubna navštívil naše „prozatímní“ muzeum ministr kultury ČR Martin Baxa. Výstavou Nositelé paměti ho provedl osobně její autor Martin Šmok. Ministr přišel i se svou ženou a zdržel se u nás přes hodinu, takže jsme měli dost času probrat i řadu otázek týkajících se budoucnosti celého projektu a jeho podpory ze strany ministerstva, potažmo vlády. Přestože ekonomická situace země není v důsledku covidové epidemie, války na Ukrajině a následné energetické krize příznivá, je jasné, že jsme jako země dostatečně silní, abychom ji ustáli a nerezignovali na dobré a zároveň důležité věci jako je třeba právě zbudování Moravského židovského muzea. Setkání nás každopádně naplnilo nadějí a optimismem; je zjevné, že podporu Martina Baxy náš projekt má.

23-0059-026-nahled.jpg

Představení brněnského IWalku

Dokumentarista Martin Šmok připravil pro Brno hned dvě virtuální procházky jeho židovskou minulostí, z nichž jedna je už v tuto chvíli plně k dispozici. Brno se tak nyní přiřadilo k necelé desítce míst v České republice, která už mají svůj IWalk, čímž dalo zejména učitelům a studentům
k dispozici skvělou pomůcku při výuce lokálních dějin. Mobilní aplikace s názvem IWalk je volně ke stažení v Google Play (pro chytré telefony
s operačním systémem Android) nebo v Apple Store pro iPhony. 27. března přijel Martin Šmok své dílko představit návštěvníkům Malého Mehrinu, a během besedy se ukázalo, že i v publiku jsou pamětnice, které ještě zažili osobně Bena Benariho; jednoho z virtuálních průvodců. Diváci měli možnost shlédnout i část dosud nepublikovaného IWalku č.2. Dík patří USC Shoah Foundation, spolku OpenEye, Meetingu Brno a firmě SAKO, a.s., která na
vznik brněnského IWalku finančně přispěla. Stejně jako Nadační fond Mehrin, který celou věc inicioval.

pouzit-1-scaled.jpg
pouzit-1-1-scaled.jpg
pouzit-0-scaled.jpg

Ochutnávka vín z vinařství Hafner

Ladislav Polák je z Bratislavy, kde se svou ženou od roku 1993 provozovali košer restauraci Chez David. Do Brna přijeli prezentovat výborná košer vína dolnorakouského vinaře Julia Hafnera, a to právě v den prezidentské inaugurace. Dlužno říct, že komentované degustace patří k těm šťastným akcím, odkud lidé odcházejí v dobré náladě a v lepším případě i o něco chytřejší. Tentokrát bylo o důvod víc pozvednout radostně číš, a excelentní brandy, která přišla na závěr, celý povedený večer vhodně korunovala! Mimochodem, Hafnerovo víno, které znají ve čtyřiceti zemích světa, můžete sami ochutnat na každé akci, kterou v Malém Mehrinu pořádáme.

IMG-20230309-WA0004.jpg
IMG-20230309-WA0003.jpg
IMG-20230309-WA0001.jpg
20230309_173619-scaled.jpg
20230309_173606-scaled.jpg
IMG-20230309-WA0002.jpg

Přednáška americké spisovatelky Kathi Diamant

Přednáška americké spisovatelky Kathi Diamant, autorky bestselleru Kafka’s Last Love o Doře Diamant, byla prvním testem našeho prostoru na Vídeňské v „sálové“ úpravě. Třicet židliček, které máme k dispozici, bylo plně obsazených, a dalších deset lidí se nějak poskládalo okolo, takže jsme si ověřili, kde jsou zhruba meze našich kapacitních možností! (A následně ještě nějaké židličky přikoupili.:-)) Povídání o poslední (krátké, ale velmi významné) lásce Franze Kafky bylo poutavé, zábavné i jímavé. Přestože trvalo hodinu a půl, publikum setrvalo až do konce jako jeden muž. Za nevšední zážitek děkujeme nejen autorce (a jejímu manželovi, který nakonec obsluhoval obrázky), ale také Juditě Matyášové, která vše zprostředkovala, Katce Báňové, která skvěle tlumočila, a nakonec Vítu Mádrovi, který pro nás pořídil tyto hezké fotografie.

23-0040-251-nahled.jpg
23-0040-008-nahled.jpg
23-0040-020-nahled.jpg
23-0040-050-nahled.jpg
23-0040-077-nahled.jpg
23-0040-106-nahled.jpg
Načíst více

Konec galerie

Vernisáž, slavnostní zahájení

Vernisáž výstavy Martina Šmoka Nositelé paměti, která byla zároveň slavnostním zahájením provozu muzea, se vydařila. Přinejmenším v tom smyslu, že neselhala technika a že se dostavila většina pozvaných, včetně vzácných hostů, jakými byli Karel Ellinger (nar. 1928), který přežil
Osvětim a několik dalších koncentračních táborů, Milan Uhde, primátorka Statutárního města Brna Markéta Vaňková, starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl, ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček a řada dalších. Nechyběl autor výstavy ani autor architektonického návrhu podoby muzea Radim Horák, vedoucí ateliéru Kamkab!net. Na zdar Malého Mehrinu jsme si připili s Táňou Klementovou a ředitelkou „prozatímního“ muzea Jitkou Královou.
Fotil Vít Mádr a kamera či tyč s mikrofonem patřily štábu Moniky Rychlíkové, která o Malém Mehrinu točí půlhodinový dokument pro pořad Babylon.

23-0038-071-nahled.jpg
23-0038-054-nahled.jpg
23-0038-063-nahled.jpg
23-0038-082-nahled.jpg
23-0038-125-nahled.jpg
23-0038-091-nahled.jpg
Načíst více

Konec galerie

Výstava a interiér

Dopoledne před vernisáží přišel na Vídeňskou 14 náš kamarád a výborný fotograf Petr Soldán a za hodinu nám udělal sérii profesionálních záběrů interiéru s již instalovanou výstavou Martina Šmoka Nositelé paměti. Nebudeme tudíž už muset použít ani vizualizace architektonického návrhu ani naše vlastní roztomile amatérské snímky z mobilu. Obrázku je spousta a budeme je určitě postupně při různých příležitostech vytahovat jako králíky z klobouku; teď alespoň taková první ochutnávka.

2023-02-28-79360-S7.jpg
2023-02-28-79346-S7-2-e1678044146437.jpg
2023-02-28-79332-S7.jpg
2023-02-28-79344-S7.jpg
2023-02-28-79339-S7.jpg
2023-02-28-79326-S7.jpg
cs_CZCzech