Touha žít. (Ne)obyčejný příběh Františka Färbera z Kroměříže
V úterý 8. dubna jsme vernisáží otevřeli novou výstavu. Jde o kresby inspirované životem Františka Färbera, kroměřížského pamětníka holokaustu. Autorem kreseb je čínský výtvarník Han Jiang Xue, žijící trvale v Česku. Vystavené kresby vznikly jako podklad k edukačnímu komiksu pro Muzeum Kroměřížska. Ten si dal za úkol sledovat otisk velkých dějinných událostí 20. století v životě Františka Färbera, jehož rodina patřila ke kroměřížské židovské obci. Kresby vycházejí z historických pramenů, např. z rodinných fotografií, korespondence či předmětů, které jsou uloženy v depozitáři muzea. Na vernisáží jsme přivítali nejen samotného autora kreseb, ale i delegaci z Muzea Kroměřížska, kde výstava vznikla a byla již s úspěchem uvedena. Výstava potrvá do 30. 6. 2025.
Oskar Spielmann, Středoevropan v Alžírsku
Ve středu 26. března proběhla v Malém Mehrinu na Vídeňské přednáška Ivo Habána o židovském malíři s moravskými kořeny Oskaru Spielmannovi.
Místem narození, studiem i raným dílem náležel Spielmann do okruhu německy hovořících umělců, kteří museli na sklonku třicátých let opustit
svou zemi a měli být vymazáni z její paměti. Právě středoevropské události let 1938 a 1939 rozhodly o tom, že natrvalo přesídlil do Alžíru, kde strávil 30 let svého umělecky naplněného života. Roku 1945 obdržel prestižní alžírskou uměleckou Grand Prix, která potvrdila jeho status alžírského umělce. Ivo Habán je autorem nedávno vydané obsáhlé monografie o Oskaru Spielmannovi a jeho zasvěcený, ale formálně velmi přístupný komentář o malířově životě i díle, potěšil všechny přítomné a podnítil i bohatou diskusi.
Izraelci a Palestinci ve stínu 7. října 2023
Na úterý 18. března jsme pozvali Marka Čejku, který se dlouhodobě zabývá Blízkým východem, zejména pak izraelsko-palestinským konfliktem. Mnoho dotazů z řad publika na konci přednášky potvrdilo, že situace je složitá a lze ji sledovat a studovat z mnoha pohledů. Věříme proto, že ti kteří přišli dozvědět se více o kořenech tohoto dění, odešli s odpověďmi na své otázky.
Co se stalo se zabaveným židovským majetkem za války a po válce?
Rádi rozšiřujeme naši nabídku i o obecnější témata, než je pouze židovský moravský příběh. I proto jsme pozvali historičku Janu Jiráskovou z Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války a judaistu Jiřího Blažka, který pracuje jako překladatel, editor a vydavatel židovské náboženské literatury a současně působí jako průvodce a přednášející v Židovském muzeu v Praze. Přítomní si v pondělí 10. března vyslechli, jak fungovalo systematické zabavování židovského majetku v průběhu 2. světové války, podle čeho se určovalo, která umělecká díla mají nejvyšší hodnotu, a jak se podařilo, že některé obrazy či grafiky byly zachráněné před nacisty. Mluvilo se i o badatelské práci, kdy se i v současnosti pátrá po zabavených uměleckých předmětech. Tato problematika je však tak rozvětvená, že na ni navážeme pokračující přednáškou začátkem června.
I takovýhle pěkný záběry uměl děda…
Program šitý na míru do právě probíhající výstavy – tak by se dala charakterizovat beseda ve čtvrtek 27. února s bratry Jiřím a Petrem Urbanovými, vnuky Arnošta Beneše. Oba svého dědečka osobně nepoznali, ale díky dochovaným fotografickým i filmovým záběrům, ale především z vyprávění své maminky Zuzany Urbanové, rozené Benešové, mohli zasvěceně komentovat nejen jeho život, ale i rodinné vazby širokého příbuzenstva. Táňa Klementová, která celou besedu vedla, zasazovala jednotlivé vzpomínky do historického kontextu.
A my jsme rádi, že si tohoto konkrétního příběhu všimlo i město Třebíč a jeho místní muzeum přislíbilo na podzim příštího roku uspořádat obdobnou výstavu v rozšířené podobě i o ostatní místní židovské rodiny. Děkujeme.
Martin C. Putna: Nové zprávy ze Svaté země
Profesor Martin C. Putna je znám nejenom odborné, ale i široké veřejnosti díky tomu, že je „neuctivý k autoritám, zmítaný emocemi, plný energie, ale i erudovaný badatel, jenž provokuje k myšlení“, jak zněl titulek jednoho novinového článku. Jsme rádi, že 19. února 2025 přijal pozvání a naše zatím malé prostory Malého Mehrinu tak zcela zaplnil nejen svým mluveným projevem, ale především posluchači, na které zdaleka nestačil počet židlí, a tak dobrovolně zůstali stát…
Před světovou slávou. Nekrology za Franze Kafku a budování literární nesmrtelnosti
V přednášce v úterý 11. února o své nové knize „Vor dem Weltruhm“ (Böhlau, Vídeň/Kolín nad Rýnem 2024) Ines Koeltzsch představila, jak prostřednictvím textů, obrazů a mluveného slova známí a neznámí autoři a autorky vzpomínali na Franze Kafku bezprostředně po jeho smrti. Zvláštní důraz kladla na vytvoření židovské pamětní komunity, ke které přispěla mimo jiné i malířka a brněnská rodačka Clara Epstein.
Dopis Alexandrovi
Večer 30. ledna 2025 byl věnovaný Renatě Laxové, lékařce, vědkyni a vysokoškolské pedagožce v oboru dětské genetiky, které byla letos udělena in memoriam Cena města Brna v oblasti “zásluhy o svobodu a demokracii“. Renata Laxová pocházela z brněnské židovské rodiny. Byla jedním z tzv. Wintonových dětí. Celý život cítila morální povinnost mluvit o holokaustu s mladými generacemi a přednášela na toto téma na amerických středních i vysokých školách. Svůj životní příběh převyprávěla v knize Dopis Alexandrovi (Letter to Alexander), který sepsala pro svého vnuka v roce 2001.
Z amerického Wisconsinu jsme přivítali na besedě paní Anitu Laxovou – dceru paní Renaty – která přijela do Brna cenu za maminku převzít. Přítomní si tak mohli po úryvcích z knihy i ukázkách z rozhovorů Renaty Laxové vyslechnout i přímou vzpomínku její dcery.
Příjmení Židů jako stopa jejich života a kultury
Co je příjmení, proč je máme, odkud se vzala, co prozrazují…
Velmi si vážíme návštěvy emeritního profesora Masarykovy univerzity prof. Rudolfa Šrámka, který i přes svůj vysoký věk neztratil odbornou erudici a za doprovodu své dcery přišel 20. ledna do Malého Mehrinu posluchačům představit syntézu svých bádaní nejen z brněnského židovského hřbitova…
Oči otevřený, ruce připravený. Světy Arnošta Beneše (1900 Třebíč–1942 Auschwitz) - Vernisáž výstavy 3. 1. 2025
Bezprostředně po Novém roce jsme za účasti rozvětvené rodiny vnuků Arnošta Beneše, kterému podobně jako mnoha jiným nebylo dopřáno rozvíjet své talenty, kterými oplýval, slavnostně zpřístupnili výstavu jeho fotografií. Ty jsou doplněny i o ukázky z jeho filmařské tvorby, kdy si jako první obyvatel Třebíče zakoupil 8mm kameru a točil, s přihlédnutím k tehdejším trendům, vše okolo sebe, především však své nejbližší. Oplýval i rukodělnou zručností, ve výstavě naleznete jím vyrobený nábytek pro panenky i zachovanou fotografii skříňové stěny, kterou vyrobil do jejich rodinné vily. Zvláště si vážíme zapůjčení mnohých rodinných artefaktů, které se dochovaly především díky důmyslné skrýši pod schody v jejich domě, která nebyla prozrazena. Přijďte – výstava končí v neděli 30. března.
Z depozitářů Památníku Terezín…
Jsme velmi rádi, že naše pozvání na prosincovou přednášku přijal správce depozitářů Památníku Terezín Tomáš Raichl. Chtěli jsme totiž našim návštěvníkům vložit do kontextu výstavu kreseb paní Gisely Rottonara, která v našich prostorách do 19. prosince probíhala. Nazvali jsme ji Obrázky z Terezína 1942-1943 – Kreslený deník Gisely Rottonara (1873-1943). Jde o kresby, které po své deportaci do Terezína vytvořila téměř sedmdesátiletá vídeňská malířka. Zachycovala na nich své dojmy, terezínská zákoutí i tváře lidí. Přednáška Tomáše Raichla pak přítomným odhalila ohromnou šíři a spektrum toho, co bylo v Terezíně vytvořeno.
Z depozitářů Památníku Terezín…
Jsme velmi rádi, že naše pozvání na prosincovou přednášku přijal správce depozitářů Památníku Terezín Tomáš Raichl. Chtěli jsme totiž našim návštěvníkům vložit do kontextu výstavu kreseb paní Gisely Rottonara, která v našich prostorách do 19. prosince probíhala. Nazvali jsme ji Obrázky z Terezína 1942-1943 – Kreslený deník Gisely Rottonara (1873-1943). Jde o kresby, které po své deportaci do Terezína vytvořila téměř sedmdesátiletá vídeňská malířka. Zachycovala na nich své dojmy, terezínská zákoutí i tváře lidí. Přednáška Tomáše Raichla pak přítomným odhalila ohromnou šíři a spektrum toho, co bylo v Terezíně vytvořeno.
Franz Kafka jako cestovatel a sportovec
Novinářka Judita Matyášová u nás nehostovala poprvé. V úterý 3. prosince 2024 představila osobnost Franze Kafky tak z trochu jiného úhlu. Vycházela ze své knihy, kterou vydala s fotografem Janem Jindrou a nazvali ji společně s Kafkou na cestách. Naláká vás alespoň si ji prolistovat po přečtení úryvku Kafkova textu na předsádce: „Sedět tak v železničním vagoně, zapomenout na to, žít jako doma, náhle rozpomenout, pocítit unášivou sílu vlaku, stát se cestujícím, vyndat z kufru čepici, chovat se ke spolucestujícím svobodněji, srdečněji, důrazněji, být bez zásluhy unášen k cíli, vnímat to jako dítě, stát se miláčkem žen, podlehnout přitažlivé síle okna, mít stále alespoň ruku vysunutou přes okenní rám…“
Tantehorse: Invisible I./Hannah
Autobiografické představení o nevšední herečce a zpěvačce Haně Frejkové jako archeologie osobní minulosti
Ve spolupráci s brněnským HaDivadlem se nám 27. listopadu 2024 podařilo společně splnit jedno přání – paní Hanka Frejková, která svůj osud i příběh své rodiny zpracovala v knize Divný kořeny, si přála svůj příběh představit brněnskému publiku. Její výjimečný život o nezlomném hledání vlastního místa ve světě, vzpomínky na dětství a vztah s maminkou, vtáhly publikum do jejího niterně zpracovaného příběhu, který tvořily i výrazové kreace tanečnice Markéty Jandové, které ještě podtrhly zvláštnost tohoto životního osudu. Dlouhý potlesk a závěrečná beseda s hlavní protagonistkou potvrdily, že nabídnout toto představení i brněnskému publiku, bylo správným rozhodnutím.
Pavel Kosatík: Podnikání pod Davidovou hvězdou
Na čtvrtek 31. října 2024 jsme naplánovali představení knihy Pavla Kosatíka nazvané Podnikání pod Davidovou hvězdou do jedné z brněnských vil – vily Löw-Beer na Drobného ulici. Jak již sám název knihy napovídá, jde o zpracování životních příběhů židovských rodin, kdy nejenom brněnští Tugendhatové a Löw-Beerové, ale i pražští Kolbenové, Bondyové a Petschkové, chrudimští Popperové a další podstatně přispěli k průmyslovému rozkvětu a šíření dobrého jména první republiky. Besedu vedla historička Táňa Klementová. Dík patří Muzeu Brněnska, které zapůjčilo historické prostory vily a spolupodílelo se na organizaci celého večera.
Potřebuje morálka a etika náboženství?
Ve středu 23. října 2024 jsme přivítali na svět knihu stejného názvu. Uvedli jsme ji těmito slovy:
Profesor jaderné chemie, RNDr. Jiří Hála, člen Židovské obce Brno a také jeden z posledních přeživších, který strávil jako dítě tři roky v Terezíně, vydává novou, v pořadí již pátou knihu. Na rozdíl od těch prvních, odborných, v nichž se zaměřil na radioaktivitu, upřel v posledních knihách svůj zrak především k toxické pozornosti, jíž věnovala v minulosti katolická církev „dětem Jeruzaléma“.
Knihu Potřebuje morálka a etika náboženství? sestavil jako editor z úvah devíti anglosaských filosofů a jednoho lékaře. Odpověď není, už podle toho, jak je název knihy postaven, těžké odhadnout. Eseje obsažené v knize ale nutí čtenáře uvažovat o tématu v širších souvislostech, než je běžné.
S Jiřím Hálou besedoval, četl ukázky a otázky kladl vydavatel Martin Reiner.
Pan prezident v Malém Mehrinu
Čtvrtek 10. 10. 2024 byl pro Malý Mehrin, potažmo pro celý projekt vzniku Moravského židovského muzea Mehrin, mimořádným datem. Při své
cestě na jižní Moravu k nám v časném dopoledni zavítal pan prezident Petr Pavel. Strávil na Vídeňské bezmála hodinu, zhlédl krátký film o vzniku Malého Mehrinu a s věrohodným zájmem si také prohlédl všechny expozice. Nejvíc ho zaujal architektonický návrh budoucího muzea a vyslovil myšlenku, že nejen město Brno, ale celý moravský region by si zasloužily takto prestižní stavbu, která by se v budoucnu mohla stát
lákadlem pro turisty jak z hlediska architektonického, tak i obsahového. Autorkou fotografií je Monika Hlaváčová.
Vliv velkých dějin na osudy Židů v době šoa na příkladu Miroslavi
Přednášku na středu 9. října připravil Aleš Bednařík, který v Miroslavi žije od roku 1999. Od té doby se s různou intenzitou soukromě věnuje bádání po osudech miroslavských obětí šoa. Debatu s ním vedla historička Táňa Klementová a pozornými posluchači byli nejenom pravidelní návštěvníci našich přednášek, ale i někteří obyvatelé Miroslavi, kteří vážili do Brna cestu a nechtěli si nechat ujít povídání o bývalých sousedech…
Zakončení výstavy Místa, kde byly moravské svitky Tóry doma - se Sheilou Pallay
Bílá místa židovské Moravy a Slezska
Labyrint normalizace v nás
Korespondence E+I
Nora Lustigová – osud mezi Brnem a Norskem
Ve středu 11. 10. proběhla přednáška, na níž doc. Miluše Juříčková z Masarykovy univerzity seznámila přítomné s jedním z mnoha osudů židovských uprchlíků. Nora Lustigová byla členkou Mezinárodní ligy žen za mír a svobodu. Přestože sama pomáhala uprchlíkům z Německa i Rakouska, i ona byla nucena odejít prostřednictvím Nansenovy nadace do Norska, ale i toto útočiště se brzy stalo cílem nacistické okupace.
Byla uvězněna, deportována a zavražděna. Její hrob naleznete na brněnském židovském hřbitově.
Kluci z Boskovic
Ve středu 4. října naše pozvání k besedě přijala paní Vicky Unwin, vnučka „moravského Kafky“ Hermanna Ungara. Její povídání se točilo nejen
kolem její knihy Boy from Boskovice (Chlapec z Boskovic), kde se vyrovnává s rodinnou „anamnézou“ složitých povah svého otce Thomase a
dědečka Hermanna. „Paní Vicky jsme nepozvali jen jako vnučku významného spisovatele, ale jako paní Vicky Unwin“, uvedla za Mehrin besedující
Táňa Klementová, a proto se debata vedla také o jejím přijetí vlastních židovských kořenů a rodinného odkazu z Moravy. Záznam celé besedy můžete
zhlédnout na našem Facebooku.
Varhany v židovské liturgii
Ve čtvrtek 21. září nás poctili svou návštěvou manželé Peterovi, rodiče současného pražského rabína. Paní Peterová u nás přednášela již v květnu tohoto roku, nyní přijela společně s manželem Václavem Peterem, který je varhaníkem v pražské Jeruzalémské synagoze a organologem, současně i muzikoterapeutem. Jejich povídání se týkalo hlavně konkrétních varhan z Jeruzalémské synagogy, jejich údržbě a provozu, ale především vzniku hudby pro tento nástroj – název přednášky Varhany v židovské liturgii tak zcela naplnil avizované téma.
Fred Iltis – 100 – Na jih a na sever od hranic
Pod tímto názvem jsme v úterý 19. 9. 2023 otevřeli v našich prostorách v pořadí již třetí výstavu…
Fred Iltis se narodil 20. dubna 1923 v Brně. S rodinou uprchl před nacisty do Spojených států, kde po válce získal titul Ph.D. v oboru entomologie na University of California a v 60. letech se usadil s manželkou Julií v San Jose, kde vyučoval na katedře biologie. Stal se velmi citlivým na problémy menšin i projevy bezpráví, a tak prostřednictvím černobílých fotografií začal mj. dokumentovat i aktivity hnutí za občanská práva. Své fotografie sám vyvolával, tiskl a pečlivě archivoval u sebe doma. Se skromností sobě vlastní odmítal návrhy na jejich vystavení. Až v roce 2008 přijal návrh pana Daniele Ravenny, který soubor Fredem pečlivě vybraných 40-ti fotografií v roce 2009 v Miláně vystavil. Fred Iltis se však otevření výstavy už nedožil. Jsme rádi, že laskavým zapůjčením pana Ravenny můžeme tyto fotografie v Brně představit, a to právě 100 let od narození jejich autora, který by se jistě těšil svému návratu do rodného města.
David Placzek v Café Kaprál
David Placzek, který zemřel v Austrálii roku 2008, byl v Brně 26.6. přítomen samozřejmě pouze symbolicky, respektive prostřednictvím knihy svých pamětí. Více než dokonale ho ovšem zastoupila jeho neteř Rachel Alon-Margalit, která žije v Izraeli a která se zasloužila o anglické vydání knihy v roce 2016. Nyní kniha vychází česky jako první titul edice Mehrin, jejímž založením plníme další ze stanovených úkolů projektu zbudování moravského židovského muzea Mehrin.
Jelikož na Vídeňské 14 je od minulého týdne výstava, která neumožňuje sálovou úpravu, přesunuli jsme „křest“ do skvostných kulis Café Kaprál v centru města a potěšilo nás, kolik lidí si na tento slavnostní večer udělalo čas. Večer moderovali Táňa Klementová a Martin Reiner. Uvedení knihy na trh se zúčastnili i čtyři
členové brněnské rodiny Placzeků, do jejichž Café Placzek si můžete zajít na výbornou kávu a zákusky.
Jelikož na Vídeňské 14 je od minulého týdne výstava, která neumožňuje sálovou úpravu, přesunuli jsme „křest“ do skvostných kulis Café Kaprál v centru města a potěšilo nás, kolik lidí si na tento slavnostní večer udělalo čas. Večer moderovali Táňa Klementová a Martin Reiner. Uvedení knihy na trh se zúčastnili i čtyři
členové brněnské rodiny Placzeků, do jejichž Café Placzek si můžete zajít na výbornou kávu a zákusky.
Vernisáž výstavy Wernera Malleho
V pátek 23. června proběhla na Vídeňské 14 vernisáž výstavy Stopy světlo česko-německého sochaře a výtvarníka Wernera Malleho. Werner strávil v Brně šest dní i se svou ženou a osobně se podíval jak na instalaci výstavy, tak na vztyčení dvoutunového kolosu Restlicht (Zbytkové světlo) na náměstí Svobody, který připomíná nejtěžšího období pro evropské židy v letech 1938-1945. Za významnou pomoc při instalaci výstavy děkujeme Jozvovi Hyžnému, za fotky z vernisáže Mirce Holasové. Speciální dík patří Petru Šestákovi, který s nápadem uspořádat Wernerovi v Brně výstavu přišel a také nás vzájemně propojil. A zdravíme i kolegy z festivalu Meeting Brno, s nimiž jsme úzce spolupracovali při vyřizování logistických záležitostí spojených s vystavením Restlichtu.
Jeřábek a Uhde o Milanu Kunderovi
Velkému zájmu se těšila beseda, kterou v pondělí vedli diskutující PhDr. Mojmír Jeřábek a PhDr. Milan Uhde. Objektem jejich zájmu byla osobnost Milana Kundery. Koho zajímá, o čem konkrétním byla řeč, může si celou přednášku poslechnout na Facebooku Malého Mehrinu a níže si prohlédnout fotografie Víta Mádra…
Jan Špilar na besedě v Malém Mehrinu pověděl, čím vším je...
A kdo povídání v úterý 30. května nestihl u nás navštívit osobně, a rád by to věděl, může si pustit záznam z besedy na našem Facebooku
Osobnost dr. Richarda Federa nezůstane zapomenuta
Středeční přednáška psychoterapeutky a spisovatelky PhDr. Zuzany Peterové zasáhla srdce všech přítomných. Obsahem jejího vystoupení byl životní osud osobnosti dr. Richarda Federa, který v Brně působil od roku 1953 až do své smrti v roce 1970. V době holokaustu přišel o všechny své nejbližší, ale přesto se nikdy svému smutku nepoddával, ale naopak poskytoval útěchu potřebným… Atmosféru podvečera asi nejlépe vystihuje na závěr vyslovený postřeh a otázka jedné z návštěvnic: Jak se Vy sama jako psychoterapeutka, která má obdobnou zkušenost, vyrovnáváte s tou tíhou, kterou na vás nakládají ostatní a přesto se stále usmíváte? V mých očích jste pokračovatelkou odkazu dr. Federa, protože i vy rozdáváte útěchu a naději těm, kteří se na vás obracejí! Jak jednoduše vyslovený hold oběma…
Studenti na Vídeňské
Je pro nás potěšitelné, že výstava Nositelé paměti, která buden a Vídeňské instalována až do poloviny června, neunikla pozornosti pedagogů, kteří hledají pro své žáky a studenty interaktivníf ormy výuky. V úterý 2. 5. tak výstavu navštívili studenti z brněnského Gymnázia tř. Kpt. Jaroše, které nejenom s výstavou samotnou, ale také s projektem vzniku Moravského židovského muzea Mehrin seznámil Martin Reiner. Studenti pak individuálně začali naslouchat výpovědím pamětníků i zkoumat dobové listiny a dokumenty, které jsou ve výstavě umístěny. Někteří z nich pak svou reflexi zaznamenali i do knihy návštěv…
Povstání ve varšavském ghettu
Heroický čin nevelkého množství lidí, kteří měli být zařazeni do posledního transportu a rozhodli se zemřít s hlavou vztyčenou, je světu poměrně dobře znám.
U příležitosti 80. výročí začátku povstání (19. dubna 1943) jsme přesto pozvali na Vídeňskou 14 historika Jiřího Friedla, který mluvil velmi zasvěceně nejen o povstání, ale o celé historii ghetta a života v něm. Herec Národního divadla Brno Vladimír Krátký četl ukázky z Deníky varšavského
ghetta, jehož autorem není nikdo jiný než Adam Czerniaków, dlouholetý předseda místní židovské obce a pak i Judenratu, který se staral o chod ghetta. Czerniakówův život končí tragicky: otráví se ve své kanceláři cyankáli, když zjistí, že nedokáže zabránit transportům a likvidaci ghetta.
Drobnou událostí v rámci mimořádně zajímavého večera, který zasvěceně moderovala Táňa Klementová, byla účast Edity Krystýnkové, která se ve varšavském ghettu narodila a strávila zde první dva roky života. Fotil jako obvykle Vít Mádr.
Portrét Anny Löwy
V pátek 14. dubna zažil Malý Mehrin něco mimořádného. Ze Spojených států přiletěla Ann Altman, která se sice narodila už po válce v anglickém Bristolu, ale v jejím rodokmenu najdeme hned několik významných moravských židovských rodů. Žádný z jejích čtyř prarodičů nepřežil holokaust, ale babička Anna Löwy (z rodiny znojemského pivovarníka Rudolfa Wotzilky) zůstala s přeživšími dál na krásném portrétním obraze. Když se Ann Altman předloni dozvěděla, že v Brně vzniká Moravské židovské muzeum Mehrin, vstoupila s námi v kontakt, nabídla svou pomoc, a po nějakém čase se rozhodla, že portrét své babičky věnuje muzeu. Osobně ho přivezla, povídala si při té příležitosti s novináři a večer na Vídeňské i s návštěvníky slavnostního aktu předání obrazu.
Děkujeme, a vnímáme to jako závazek!
Návštěva ministra kultury
1. dubna navštívil naše „prozatímní“ muzeum ministr kultury ČR Martin Baxa. Výstavou Nositelé paměti ho provedl osobně její autor Martin Šmok. Ministr přišel i se svou ženou a zdržel se u nás přes hodinu, takže jsme měli dost času probrat i řadu otázek týkajících se budoucnosti celého projektu a jeho podpory ze strany ministerstva, potažmo vlády. Přestože ekonomická situace země není v důsledku covidové epidemie, války na Ukrajině a následné energetické krize příznivá, je jasné, že jsme jako země dostatečně silní, abychom ji ustáli a nerezignovali na dobré a zároveň důležité věci jako je třeba právě zbudování Moravského židovského muzea. Setkání nás každopádně naplnilo nadějí a optimismem; je zjevné, že podporu Martina Baxy náš projekt má.
Představení brněnského IWalku
Dokumentarista Martin Šmok připravil pro Brno hned dvě virtuální procházky jeho židovskou minulostí, z nichž jedna je už v tuto chvíli plně k dispozici. Brno se tak nyní přiřadilo k necelé desítce míst v České republice, která už mají svůj IWalk, čímž dalo zejména učitelům a studentům
k dispozici skvělou pomůcku při výuce lokálních dějin. Mobilní aplikace s názvem IWalk je volně ke stažení v Google Play (pro chytré telefony
s operačním systémem Android) nebo v Apple Store pro iPhony. 27. března přijel Martin Šmok své dílko představit návštěvníkům Malého Mehrinu, a během besedy se ukázalo, že i v publiku jsou pamětnice, které ještě zažili osobně Bena Benariho; jednoho z virtuálních průvodců. Diváci měli možnost shlédnout i část dosud nepublikovaného IWalku č.2. Dík patří USC Shoah Foundation, spolku OpenEye, Meetingu Brno a firmě SAKO, a.s., která na
vznik brněnského IWalku finančně přispěla. Stejně jako Nadační fond Mehrin, který celou věc inicioval.
Ochutnávka vín z vinařství Hafner
Ladislav Polák je z Bratislavy, kde se svou ženou od roku 1993 provozovali košer restauraci Chez David. Do Brna přijeli prezentovat výborná košer vína dolnorakouského vinaře Julia Hafnera, a to právě v den prezidentské inaugurace. Dlužno říct, že komentované degustace patří k těm šťastným akcím, odkud lidé odcházejí v dobré náladě a v lepším případě i o něco chytřejší. Tentokrát bylo o důvod víc pozvednout radostně číš, a excelentní brandy, která přišla na závěr, celý povedený večer vhodně korunovala! Mimochodem, Hafnerovo víno, které znají ve čtyřiceti zemích světa, můžete sami ochutnat na každé akci, kterou v Malém Mehrinu pořádáme.
Přednáška americké spisovatelky Kathi Diamant
Přednáška americké spisovatelky Kathi Diamant, autorky bestselleru Kafka’s Last Love o Doře Diamant, byla prvním testem našeho prostoru na Vídeňské v „sálové“ úpravě. Třicet židliček, které máme k dispozici, bylo plně obsazených, a dalších deset lidí se nějak poskládalo okolo, takže jsme si ověřili, kde jsou zhruba meze našich kapacitních možností! (A následně ještě nějaké židličky přikoupili.:-)) Povídání o poslední (krátké, ale velmi významné) lásce Franze Kafky bylo poutavé, zábavné i jímavé. Přestože trvalo hodinu a půl, publikum setrvalo až do konce jako jeden muž. Za nevšední zážitek děkujeme nejen autorce (a jejímu manželovi, který nakonec obsluhoval obrázky), ale také Juditě Matyášové, která vše zprostředkovala, Katce Báňové, která skvěle tlumočila, a nakonec Vítu Mádrovi, který pro nás pořídil tyto hezké fotografie.
Vernisáž, slavnostní zahájení
Vernisáž výstavy Martina Šmoka Nositelé paměti, která byla zároveň slavnostním zahájením provozu muzea, se vydařila. Přinejmenším v tom smyslu, že neselhala technika a že se dostavila většina pozvaných, včetně vzácných hostů, jakými byli Karel Ellinger (nar. 1928), který přežil
Osvětim a několik dalších koncentračních táborů, Milan Uhde, primátorka Statutárního města Brna Markéta Vaňková, starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl, ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček a řada dalších. Nechyběl autor výstavy ani autor architektonického návrhu podoby muzea Radim Horák, vedoucí ateliéru Kamkab!net. Na zdar Malého Mehrinu jsme si připili s Táňou Klementovou a ředitelkou „prozatímního“ muzea Jitkou Královou.
Fotil Vít Mádr a kamera či tyč s mikrofonem patřily štábu Moniky Rychlíkové, která o Malém Mehrinu točí půlhodinový dokument pro pořad Babylon.
Výstava a interiér
Dopoledne před vernisáží přišel na Vídeňskou 14 náš kamarád a výborný fotograf Petr Soldán a za hodinu nám udělal sérii profesionálních záběrů interiéru s již instalovanou výstavou Martina Šmoka Nositelé paměti. Nebudeme tudíž už muset použít ani vizualizace architektonického návrhu ani naše vlastní roztomile amatérské snímky z mobilu. Obrázku je spousta a budeme je určitě postupně při různých příležitostech vytahovat jako králíky z klobouku; teď alespoň taková první ochutnávka.
Czech 
English 
German 
Russian