V lednu 1942 se konala nechvalně známá konference ve Wannsee, která terezínskému ghettu přisoudila novou roli – mělo sloužit jako „starobní ghetto“ pro Židy z Německa a Rakouska. V již tak drsných podmínkách Terezína byly životní poměry pro staré vězně ještě krutější. Staří lidé, oslabení věkem a zdravotními problémy, čelili nejen naprosto nedostatečné stravě, hygienickým nedostatkům a špatným ubytovacím podmínkám, ale také odloučením od svých rodin a izolací od ostatních vězňů. Přednáška Radany Rutové z Památníku Terezín se zaměří nejen na životní situaci a postavení starých vězňů v rámci nuceného společenství terezínského ghetta, ale i na podpůrné aktivity, které měly jejich utrpení alespoň částečně zmírnit.
Rádi bychom tak přímo v probíhající výstavě kreseb Gisely Rottonara, která, když kresby v Terezíně tvořila, svým věkem 69 let patřila právě do této tak trochu informacemi opomíjené skupiny vězněných osob. Vstupné dobrovolné.