Autor: admin

Brod a my

Brod a my úterý 23. ledna v 18 hodin Pod malinko záhadným názvem se skrývá Petr Brod, novinář a mimořádná osobnost českých poválečných dějin, který se narodil v roce 1951 a žije v Praze. V roce 1969 se ovšem se svými rodiči legálně vystěhoval do Bavorska, kde nejprve vystudoval na Mnichovské univerzitě politologii, dějiny východní a jihovýchodní Evropy jakož i žurnalistiku, aby později studoval i na London of Economics and Political Science a na Harvardově univerzitě. V jeho pestrém pracovním rejstříku jsou různé pozice v rozhlase a televizi BBC v Londýně, práce pro Rádio Svobodná Evropa i působení v redakci mnichovského deníku Süddeutsche Zeitung. Jsme rádi, že Petr Brod přijal naše pozvání do Malého Mehrinu, kde bude mluvit o svých předcích, životě a práci doma i v exilu, zájmu o židovské dějiny a vazbách na Moravu a Brno. Určitě dojde i na povídání o jeho knihovně, která se stane základem knihovny nového moravského židovského muzea Mehrin

NAŠE domy – vernisáž výstavy

NAŠE domy – vernisáž výstavy čtvrtek 4. ledna v 18 hodin Používání přivlastňovacích zájmen představuje v moderní české historii zajímavý fenomén. MŮJ… TVOJE… JEJÍ… JEHO… NÁŠ… VAŠE… JEJICH… VŠECH? Na ulicích města Brna, tak, jak v nich žijeme dnes, stávalo přes sedm set domů oficiálně nakoupených Vystěhovaleckým fondem pro Čechy a Moravu během roku 1941. Původní majitelé a majitelky domů byli k prodeji nuceni na základě úředního označení za Židy nebo žili s takto označenými lidmi v manželství, aniž by SVÉ domy prodat chtěli. Ne vždy o vystěhování usilovali. Některé domy fond opětovně prodal soukromým osobám či městu Brnu, většinu si ponechal a pronajímal. Po skončení války se majitelé měnili znovu, ale jen vzácně se dům vrátil do rukou těch původních. V nejširším slova smyslu označení NAŠE zahrnuje všechny, kteří v JEJICH domech někdy bydleli, pracovali, o něčem snili… Zahrnuje také nás, kteří je denně míjíme a ony tak utváří kulisy NAŠICH vlastních životů. Výstava komplexně představuje téma arizace nemovitého majetku Vystěhovaleckým fondem v Brně. Osmi vybraným domům se věnuje blíže. Předkládaný soubor informací patří k soukolí holokaustu, byť tam NÁŠ zájem nekončí. Příběhy jednotlivých domů se samozřejmě ubíraly po skončení války různými cestami dál. A je více než pravděpodobné, že vstoupily do života i vám.

Labyrint normalizace v nás

Labyrint normalizace v nás úterý 19. prosince v 17.00 hodin Martin Šmok, autor výstavy Labyrintem normalizace a stejnojmenné knihy Židovského muzea v Praze, se ve své přednášce bude věnovat trvajícím dozvukům normalizační protižidovské propagandy a jejímu novému životu v zemích na západ od našich hranic. Přednáška je spojena s výzvou brněnským historikům a badatelům k prozkoumání nelehké role, kterou na sebe v této době vzal brněnský rodák Bedřich Bass. Vstupné dobrovolné.

Korespondence E+I

Korespondence E+I čtvrtek 14. prosince v 18.00 hodin Možná už jste napsali svým Ježíškům o novou audioknihu korespondence Voskovce a Wericha, která nedávno vyšla. Inspirujeme se notoricky známým slovním spojením, abychom vás pozvali na večer s dopisy, které si vyměnili přes oceán mezi Princetonem a Brnem pánové Albert Einstein a Hugo Iltis. Přednáška historičky Táni Klementové založená na korespondenci členů rodiny Iltisovy připomene životní příběh botanika, genetika a nadaného pedagoga Huga Iltise (1882 Brno – Fredericksburg 1952), který zásadně přispěl ke znovuobjevení osobnosti a díla Johanna Gregora Mendela. Současně neúnavně oponoval nacistické myšlence o nadřazenosti a podřazenosti lidských ras, když v druhé polovině 30. let sílila její popularita. Své přesvědčení o nebezpečí šíření rasismu potvrdil také po válce, když po norimberském tribunálu žádal, aby byli vědečtí zastánci nacistické rasové ideologie souzeni jako váleční zločinci. Vstupné dobrovolné. Zdroj fotky: Albert Einstein : in his study in Princeton, New Jersey, Leo Baeck Institute, F 84514.

Židovské hřbitovy a pohřební rituály

Židovské hřbitovy a pohřební rituály čtvrtek 16. 11. v 19.00 hod. v Café Kaprál; Údolní 17; Brno Jaroslav Achab Haidler napsal krásnou, fascinující knihu Židovské hřbitovy a pohřbívání, která vyšla v roce 2019 v nakladatelství Grada. Na tu knihu se dlouho čekalo, protože hodně lidí vědělo, čím se Achab už nejméně patnáct let intenzivně zabývá: překládáním náhrobků na židovských hřbitovech v Čechách a na Moravě. Těch zachovalých hřbitovů je téměř tři sta padesát. Náhrobků okolo sto padesáti tisíc! A my jsme si Achaba pozvali, aby 16. listopadu v krásném prostředí Café Kaprál o této své vášni vyprávěl. Achab sám nazývá podobná setkání s posluchači přednáškami, kdo ale někdy takovou „přednášku“ zažil, ten ví, že jde o naprosto originální performance (Achab je koneckonců herec a dlouholetý ředitel divadla v Ústí nad Labem), během které se dozvíme mnohem víc, než název naznačuje. Achab navíc nepředává pouze informace, i když ani o ty není nouze: svým „učením“ sahá lidem na srdce, jako by přesně věděl, kde ho každý z nás má. Vstupné dobrovolné.

Izrael a Gaza v souvislostech

Izrael a Gaza v souvislostech středa 1. listopadu v 18 hodin V druhé polovině měsíce Tišri židovského kalendáře se tradičně uzavírá roční cyklus čtení Pěti knih Mojžíšových. Po celém světě se v synagogách vesele tančí se svitky na ramenou a načíná se cyklus nový. Izrael se v předvečer letošního svátku Simchat Tóra místo radosti ponořil do emocí šoku, strachu a smutku. Po padesáti letech zde byl vyhlášen válečný stav za okolností, které působily jako déjà vu roku 1973 spojeného s pocitem největšího selhání izraelských dějin. V sobotu 7. října zaútočilo na Izrael ozbrojené křídlo palestinského radikálního hnutí Hamás. Teroristický útok nazvaný  “Bouře al-Aksá” obrovsky zaskočil svým provedením, především bestiální brutalitou na izraelských civilistech. Válka mezi Hamásem a Izraelem se stává globální otázkou. Pozvání k debatě o aktuálních souvislostech válečného konfliktu přijala historička Eva Taterová (Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně) společně s Liborem Kutějem, ředitelem Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany v Brně a prorektorem této univerzity. Vstupné dobrovolné

Degustace košer vín z rakouského vinařství Hafner

Degustace košer vín z rakouského vinařství Hafner čtvrtek 26.10. v 18 hod. Všemi smysly zažijete řízenou ochutnávku skvělých košer vín spojenou s povídáním o tom, co to je, a jak se dělá košer víno. Ochutnávku řídí a komentuje legendární šéf bratislavské košer restaurace Chez David Ladislav Polák. I v tomto případě je vstupné dobrovolné, ale akce je z pochopitelných důvodů kapacitně omezená na 25 účastníků. Účast je proto třeba závazně objednat na e-mailu muzeum@malymehrin.cz. Prvních 25 z přihlášených pak dostane potvrzující e-mail s informací, že právě on bude moci degustovat. Proto neváhejte a pište! Těšíme se na Vás!

Nora Lustigová – osud mezi Brnem a Norskem

Nora Lustigová – osud mezi Brnem a Norskem středa 11. 10. v 18.00 hod. Nora Lustigová se narodila v Opavě 1899, s manželem se přestěhovali do Brna, kde se aktivně podíleli na kulturním a společenském životě. Byla členkou Mezinárodní ligy žen za mír a svobodu, aktivně pomáhala uprchlíkům z Německa a Rakouska. Prostřednictvím Nansenovy pomoci se dostala ona i její synové do Norska, ale toto útočiště se záhy stalo cílem nacistické okupace. Byla uvězněna, deportována a zavražděna. Přednáška doc. Miluše Juříčkové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se zamýšlí nad občanskými postoji a odkazem Nory Lustigové na ose Brno – Norsko. Vstupné dobrovolné.

Kluci z Boskovic

Kluci z Boskovic středa 4. 10. v 18.00 hod. Naše pozvání k debatě přijala paní Vicky Unwin, vnučka kontroverzního spisovatele Hermanna Ungara, rodáka z Boskovic, přítele Thomase Manna, Bertholda Brechta či Stefana Zweiga. Ungarův syn Thomas si v exilu změnil příjmení na Unwin. Od svých rodinných kořenů se zcela oddělil a nikdy o nich se svou dcerou nemluvil. Vicky přijede do Brna představit knihu Boy from Boskovice, kterou vydala před dvěma lety. Vyrovnává se v ní s tajuplnou rodinnou minulostí i rozporuplnou osobností svého otce. Vystoupí také na mezinárodním literárním sympoziu Ungar-Kafka, které se v tyto dny v Brně koná. Vicky Unwin má za sebou úspěšnou kariéru ve světě knih a tisku, píše blogy o životě s rakovinou, o cestování i o kultuře. Po ztrátě dcery Louise na předávkování ketaminem se také aktivně věnuje tématu výuky o drogách na školách a dekriminalizaci drog. Beseda bude tlumočena do češtiny a současně streamována. Vstupné dobrovolné.  

Varhany v židovské liturgii

Varhany v židovské liturgii Přednáška Mgr. Václava Petera   Připadá vám nepravděpodobné, že znějí varhany při bohoslužbách v synagoze? Bývají vůbec varhany součástí synagog? A abychom vás trochu nalákali, můžeme snad prozradit, že varhany se objevují v neortodoxním prostředí židovství. Například při budování největší brněnské novodobé synagogy došlo mezi starší a mladší generací členů komunity ke sporu o jejich umístění v budově. Nakonec se melodie varhan zdejším prostorem nesla. V současnosti varhany znějí např. v Jeruzalémské synagoze v Praze, ale jen příležitostně před některými svátky. Konají se zde dokonce koncerty pro veřejnost. Kdy místní varhany vznikly, kdo je postavil a proč jsou památkově chráněné? Kdo stojí za vznikem hudby pro varhany v synagoze? Co je nutné při péči o varhanní organismus dělat, aby dobře fungoval? Tahle nepříliš známá témata nám přijede představit varhaník z Jeruzalémské synagogy, organolog a muzikoterapeut v jedné osobě, pan Mgr. Václav Peter. A aby mohl doplnit přednášku ukázkami hry na varhany, doprovodí jej do Brna jeho žena, kterou jsme měli možnost osobně poznat již v květnu, paní PhDr. Zuzana Peterová. Ta bude celý večer moderovat.   čtvrtek 21. 9. v 18.00 hod.