Autor: admin

Fred Iltis – 100 – Na jih a na sever od hranic

Fred Iltis – 100 – Na jih a na sever od hranic Vernisáž výstavy fotografií Fred Iltis (1923 Brno – 2008 San Jose) přišel na svět jako Willfried Gregor, prvorozený syn botanika a mendeologa Huga Iltise a jeho manželky Anni. Do světa dospělých vstoupil předčasně. V patnácti letech prožil nucený odchod rodiny do Spojených států před hrozbou nacistického pronásledování. Dva a půl roku strávil službou v armádě v jižním Pacifiku. Po válce získal titul Ph.D. v oboru entomologie na univerzitě v Kalifornii, kde se usadil a vyučoval na katedře biologie v San Jose. Vlastní životní cesta jej zformovala v člověka velmi citlivého na problémy menšin, projevy bezpráví a devastaci přírody. Prostřednictvím černobílých fotografií začal dokumentovat aktivity hnutí za občanská práva. Pořídil desítky snímků ze studentských protestů proti válce ve Vietnamu nebo zemědělských dělníků mexického původu za lepší pracovní podmínky. Fred Iltis uměl být vtipný a laskavý. S postupem času u něj současně sílil pesimismus jako odraz zkušeností, které ho poznamenaly, a určitá hořkost z toho, jak se nadšení, sny a iluze zrozené v 60. letech ze společnosti vytrácejí. Své fotografie sám vyvolával, tiskl a pečlivě doma archivoval. Se skromností sobě vlastní odmítal návrhy přátel na jejich vystavení. Až v roce 2008 dal souhlas s přípravou výstavy Fred Iltis – South and North of the Border, jejíhož uvedení v Miláně se bohužel nedožil. Symbolicky při příležitosti výročí 100 let od jeho narození představujeme fotografické dílo Freda Iltise v jeho rodném městě, kam si přál ještě jednou se vrátit. Ukončení výstavy 21. prosince 2023. Úterý 19. 9. v 18.00 hod.

PODPORA ČNFB

PODPORA ČNFB Mezi důležité podporovatele našich aktivit a významné partnery patří už od roku 2021 Česko-německý fond budoucnosti. Této podpory si vážíme!

David Placzek – Paměti (slavnostní uvedení knihy na trh)

David Placzek – Paměti (slavnostní uvedení knihy na trh) Neteř Davida Placzka, paní Rachel Alon, přijede na české uvedení knihy, o jejíž anglické vydání v Izraeli (2016) se zasloužila a která nyní vychází jako první titul v edici Mehrin. David Placzek – syn židovských průkopníků v Palestině – dokončil psaní svých pamětí v roce 2004 v australském Melbourne. Se svým bratrem Josefem patřili k dětem, které v červnu 1939 odjely do Anglie; rodiče ani prarodiče už nikdy nespatřili. Nejvýstižněji obsah knihy shrnula právě Rachel Alon: „Toto je příběh Davida Placzka, nejstaršího syna židovských idealistických průkopníků v Palestině – německé matky a českého otce. David zde bohatým a jedinečným jazykem popisuje, jaký byl jeho každodenní život a jak přežil holokaust daleko od své vlasti a domova. Svou osobní historii prokládá dějinami světa, vzpomínkami, které obsahují jak dojmy z první ruky, tak historická fakta. Je to svědectví o dobrotě i zlu lidstva, o jeho děsivé schopnosti tvořit nebo ničit. Je to příběh, který ukazuje, jak jednoduchá rozhodnutí, ať už ukvapená či racionální, určují nemilosrdně další běh lidského života…“ Celý večer podtrhnou prostory Rezidence Café Kaprál, které jsou prolnuty s židovskou historií…

Vernisáž výstavy Stopy světla Wernera Mallyho

Vernisáž výstavy Stopy světla Wernera Mallyho Werner Mally, který se narodil v roce 1955 v Karlových Varech českým rodičům, žije od roku 1966 v Německu, kde patří už dlouhé roky k uznávaným umělcům. Sochař, výtvarník a autor řady realizací ve veřejném prostoru se představí brněnskému publiku v rámci festivalu Meeting Brno svou kovovou plastikou Restlicht, která bude po dobu konání festivalu vystavena na náměstí Svobody a která je inspirována knihou židovského dědečka Wernerovy ženy Hladový pochod. Současně bude mít Werner Mally výstavu svých plastik, papírových cut-outů a také modelů několika veřejných instalací, včetně Restlichtu, v Malém Mehrinu na Vídeňské 14. Výstava potrvá do půlky září (15.7. -13.8. bude muzeum zavřené) a můžete na ní mimo jiné zhlédnout velice zajímavý patnáctiminutový dokument, jak tato chupa (חופה) s letopočty „vytetovanými“ do kovové střechy vznikala.

Milan Kundera a židé; přednášejí a diskutují PhDr. Mojmír Jeřábek a PhDr. Milan Uhde

Milan Kundera a židé; přednášejí a diskutují PhDr. Mojmír Jeřábek a PhDr. Milan Uhde Spisovatel Milan Kundera, který vyrůstal v brněnské kulturní „tripolis“, se nikdy netajil svou láskou a obdivem k židovským umělcům. Mojmír Jeřábek, jeden z úzkého okruhu brněnských Kunderových přátel, se domnívá, že v tomto ohledu sehrálo významnou roli Kunderovo chlapecké setkání s hudebním skladatelem Pavlem Haasem. Kundera pocházel z hudební rodiny, a tak není divu, že o hudbě často a rád psal. Jeho esej o jednom z velikánů moderní vážné hudby Arnoldu Schönbergovi je brilantní – a bude to také jedno z hlavních témat našeho večera. Dojde ale i na Kunderův vztah k Franzi Kafkovi, a další z jeho dávných přátel, dramatik Milan Uhde, se bude věnovat Kunderovu proslulému Jeruzalémského projevu. Foto Host

Ten, který nevěděl, zda chce být knězem, či manželem

Ten, který nevěděl, zda chce být knězem, či manželem Přijměte naše pozvání na večer se vzácným a osobitým hostem Janem Špilarem, známým brněnským kadeřníkem a duchovním. Coby vyučený kadeřník se v 18 letech dostal jako maskér do Národního divadla a odtud k líčení herců ve Formanově oscarovém snímku Amadeus. Za rozjezd české sekce Haute Couture Francaise byl oceněn zlatou medailí. Třicet let vede úspěšné kadeřnictví Střihoruký Edward. Dlouhou cestu také ušel ve snaze stát se knězem. Završil ji vysvěcením na jáhna brněnské diecéze, kde připravuje snoubence na manželství a poskytuje duchovní podporu rodinám. Patří k lidem, kteří vstupují do života mnoha lidí a svým jedinečným způsobem vnáší Boha do veřejného prostoru, třeba i nad kadeřnickým křeslem. Květnová debata se dotkne také tématu židovských kořenů Špilarovy rodiny z tatínkovy strany nebo příběhu rodiny Kytlicových, příbuzných z maminčiny strany, oceněných titulem Spravedlivý mezi národy za nezištnou pomoc a ochranu pronásledovaným během holokaustu.   Na místě bude ke koupi kniha, která nezklamala, Kadas Mana. Pět rozhovorů o Bohu mimo kostel, vydaná v loňském roce nakladatelstvím Cesta. Jeden z rozhovorů je veden právě s Janem Špilarem. Večer bude živě streamován na FB Malého Mehrinu.

Rabín Feder a jeho přístup k životu v traumatu

Rabín Feder a jeho přístup k životu v traumatu Květnovou připomínku skončení druhé světové války lze uchopit různými způsoby. My jsme velmi rádi, že naše pozvání přijala PhDr. Zuzana Peterová. K tématu návratu přeživších a přenosu jejich traumat na další generace má osobně i profesně blízko, její rodina ztratila během holokaustu okolo šedesáti členů. Působí jako psychoterapeutka na pražské židovské obci a je autorkou řady knih, mj. o rabínu Richardu Federovi.  Jméno dr. Richarda Federa je neodmyslitelně spjato s Brnem. Narodil se koncem 19. století a dožil se úctyhodného věku 95 let. Dodnes jsou mezi námi ještě ti, kteří jeho vzdělanou a laskavou osobnost pamatují. Ve věku šedesáti let byl zařazen s celou svojí rodinou do transportu do Terezína. I zde se jako rabín snažil v obtížných podmínkách udržovat náboženský život, uzavíral sňatky a svou moudrostí byl oporou svému okolí. Jeho žena zahynula v Terezíně, synové a dcera společně s rodinami byli zavražděni v Osvětimi. Osvobození se z celé své široké rodiny dožil jako jediný. V roce 1953 byl zvolen oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí a přestěhoval se do Brna. Zůstal zde i po roce 1961, kdy se stal zemským rabínem. Z vyprávění těch, kteří jej potkali, víme, že svému smutku se nikdy navenek nepoddával. Byl to právě on, kdo docházel do rodin přeživších a poskytoval v rozhovorech útěchu a naději. Zemřel v roce 1970 a je pochován na brněnském židovském hřbitově.

Přivezu babičku domů…

Přivezu babičku domů… pátek 14. 4. v 18.00 h., muzeum Malý Mehrin, Vídeňská 14 Přivezu babičku domů… napsala nám zcela nečekaně Ann Altman letos v únoru. Mluvila o portrétu svébabičky Anny Wotzilkové, po níž dostala jméno Ann, a svém plánu věnovatobraz do budoucí expozice Mehrinu – Moravského židovského muzea.Babička Anna pocházela z rodiny majitele znojemského pivovaru RudolfaWotzilky. Provdala se za Emila Löwyho ze Slavonic, který ve Znojmě provozovalmlýn. V Brně si nechali manželé postavit dva domy na Botanické ulici, kam sestěhují s oběma dětmi na podzim 1938 po obsazení Znojma nacisty. Pro dceru isyna najdou možnost útěku do Británie, pro sebe už nikoliv.Příběhem své moravské rodiny, který prochází vedle Brna a Znojma také Třebíčí,Ostravou či Vídní, nás provede neobyčejná dáma, Ann Altman, vnučkaLöwyových a Körnerových, manželka nositele Nobelovy ceny za chemiiSydneyho Altmana, úspěšná vědkyně v oblasti molekulární biofyziky abiochemie, oceňovaná za dlouhodobou podporu rozvoje demokratickýchprocesů v Mongolsku.Debata bude simultánně tlumočena do češtiny. Stream pořadu lze sledovat naFB Malého Mehrinu, záznam bude posléze k dispozici na YouTube portáluMehrinu.

Jom ha šoa – Veřejné čtení jmen obětí holocaustu.

Jom ha šoa – Veřejné čtení jmen obětí holocaustu úterý 18. 4. od 14.00, náměstí v Náměšti nad Oslavou Pořádá Městské kulturní středisko v Náměšti nad Oslavou ve spoluprácis Institutem terezínské iniciativy a Malým Mehrinem. Jako doprovodná akce seuskuteční přednáška historičky Židovského muzea v Praze PhDr. JanyŠplíchalové nazvaná Kam zmizeli?, která se bude věnovat postavení Židů v doběProtektorátu Čechy a Morava, organizaci transportů, následnému procesuvyhlazování s přihlédnutím ke konkrétním osobám z Náměště nad Oslavou a blízkého okolí. Přednáška se koná v místní sokolovně od 17 hodin.

Varšava: Rozdělené město

Varšava: Rozdělené město středa 19. 4. 2023 ve 20.00, kino ART, Cihlářská 19, Brno Okupovanou Varšavu za 2. světové války rozdělila zeď – vyrostlo v ní židovskéghetto, kam byli nuceně přesídleni nejen Židé z Varšavy, ale také z dalších částíPolska nebo z Německa. Podmínky byly nelidské a v roce 1942 navíc začalypravidelné deportace do vyhlazovacího tábora Treblinka. Část obyvatel ghetta se rozhodla pro zoufalé a hrdinské gesto – zemřít v boji. 19. dubna 1943,přesně před osmdesáti lety, vypuklo povstání. To bylo přesilou německýchvojáků brutálně potlačeno a ghetto bylo srovnáno se zemí. Varšava se totižměla z hlavního města Polska stát vzorovým nacistickým městem a němečtíarchitekti pracovali na plánech rozsáhlé přestavby. Kanadský režisér a historiks polskými kořeny Eric Bednarski šťastnou náhodou objevil jedinečný dokument– amatérské záběry z ghetta, jejichž autorem je mladý Polák, který při natáčeníriskoval svůj život. Kromě propagandistických nacistických filmů se jedná ojediný dochovaný materiál zachycující každodenní život obyvatel ghetta.Bednarski se začal o válečné osudy Varšavy zajímat a rozhodl se je zmapovat. Vjeho filmu kromě unikátních archivních záběrů vystupují pamětníci, ale takéarchitekti a městští aktivisté. Sledujeme likvidaci města i jeho poválečnouobnovu a snahu vtělit do jeho ulic nejen formou pomníků a muzeí paměť ozmizelé polsko-židovské metropoli.Režie filmu Eric Bednarski, 2019, 71 minut, polsky s českými a anglickými titulkyDiskuse po filmu se zúčastní Martin Reiner za Mehrin – Moravské židovskémuzeum a Lucie Zakopalová z Polského institutu v Praze.Projekci spolupořádá Kino Art, Polský institut v Praze a Malý Mehrin v rámciDnů polské kultury v Brně: https://dpk.brno.cz/