TGM a židé, židé a TGM
TGM a židé, židé a TGM REFEKTÁŘ MENDELOVA MUZEA Mendlovo nám. 1aúterý 12. března v 15 hodin G. Masaryk je dodnes, zejména v důsledku Hilsnerovy aféry, vnímán jako politik s pozitivním přístupem k židovské menšině. Masarykův postoj vůči židům ale nebyl tak jednoznačný, jak se často uvádí. Přednáška se bude věnovat proměnám Masarykových názorů na židovství a událostem, jež ovlivnily jeho postoje. Zároveň přiblíží vztah významných židovských osobností ke vzniku Československa a jeho prvnímu prezidentovi. Přednáška historičky Táni Klementové se koná v rámci Masarykových dnů pořádaných Masarykovou univerzitou. Bližší informace k celému programu naleznete na www.masarykovydny.cz.
Rodinné dědictví
Rodinné dědictví pondělí 11. března v 18 hodin Pozvání na besedu o tom, jak ve svých životech nakládají se složitým rodinným dědictvím, přijaly dvě inspirativní ženy. První z nich, Eva Lustigová, dcera spisovatele Arnošta Lustiga a Věry Weislitzové, autorka filmu Tvoje slza, můj déšť, přijíždí do Brna představit v rámci Masarykových dní knihu Arnoštova cesta. Mluvit budeme nejen o ní, ale i o dalších projektech, jimiž Eva rozvíjí myšlenkový odkaz svého otce. Připomeneme také básnickoutvorbu její mámy. Druhou diskutující bude Karen Kruger, vnučka brněnské rodiny Türklových, která vloni v Brně s úspěchem promítla svůj dokumentární film Dopisy z Brna. Snímek na základě desítek dopisů, které se ke Karen v rámci dědictví dostaly, mapuje její cestu k porozumění rodinné minulosti a hledání svých vlastních kořenů. Moderuje Táňa Klementová. Debata bude v angličtině, na místě bude zajištěn simultánní překlad. Vstupné dobrovolné.
Šoa v české rozhlasové hře
Šoa v české rozhlasové hře úterý 27. února v 18 hodin Přesně před měsícem jsme si připomínali Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. V návaznosti na něj uvádíme přednášku rozhlasového publicisty Mgr. Přemysla Hniličky. Provede nás historií rozhlasové dramatické tvorby a představí v ukázkách jak a kdy se čeští tvůrci věnovali tématu holokaustu – a kdy toto téma naopak nebylo přípustné. Zazní ukázky z her Ludvíka Aškenazyho, Arnošta Lustiga, Jaromíra Ptáčka, ale také zástupců mladší generace. Nabídne širší vhled do této oblasti s příslibem možného zpracování „moravských židovských příběhů“, kterým se chceme věnovat především. Vstupné dobrovolné.
Hachšary v Československu
Hachšary v Československu pondělí 26. 2. v 18 hodin Hachšary – zemědělská výcviková centra, začala v meziválečném Československu vznikat ve 20. letech. Měla za cíl poskytnout židovské mládeži proškolování v oblasti agrikultury a řemesel, ale i praktickou výuku pro život v kolektivních osadách – kibucech. Ideologická příprava hachšar vycházela z konceptu socialistického sionismu a jejím cílem bylo vytvořit zemědělskou a dělnickou třídu v Palestině. Vedle praktických dovedností byla ve výcvikových táborech zdůrazňována rovnost členů, byl vyžadován smysl pro zodpovědnost, povinnost, spravedlnost a silný pocit solidarity mezi jednotlivými členy. Přednáška Daniely Bartáková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR se rovněž pokusí postihnout proměny celého konceptu v reakci na blížící se začátek války a nutnost zajistit vystěhování co největšímu počtu židovské mládeže. Vstupné dobrovolné.
Brod a my
Brod a my úterý 23. ledna v 18 hodin Pod malinko záhadným názvem se skrývá Petr Brod, novinář a mimořádná osobnost českých poválečných dějin, který se narodil v roce 1951 a žije v Praze. V roce 1969 se ovšem se svými rodiči legálně vystěhoval do Bavorska, kde nejprve vystudoval na Mnichovské univerzitě politologii, dějiny východní a jihovýchodní Evropy jakož i žurnalistiku, aby později studoval i na London of Economics and Political Science a na Harvardově univerzitě. V jeho pestrém pracovním rejstříku jsou různé pozice v rozhlase a televizi BBC v Londýně, práce pro Rádio Svobodná Evropa i působení v redakci mnichovského deníku Süddeutsche Zeitung. Jsme rádi, že Petr Brod přijal naše pozvání do Malého Mehrinu, kde bude mluvit o svých předcích, životě a práci doma i v exilu, zájmu o židovské dějiny a vazbách na Moravu a Brno. Určitě dojde i na povídání o jeho knihovně, která se stane základem knihovny nového moravského židovského muzea Mehrin
NAŠE domy – vernisáž výstavy
NAŠE domy – vernisáž výstavy čtvrtek 4. ledna v 18 hodin Používání přivlastňovacích zájmen představuje v moderní české historii zajímavý fenomén. MŮJ… TVOJE… JEJÍ… JEHO… NÁŠ… VAŠE… JEJICH… VŠECH? Na ulicích města Brna, tak, jak v nich žijeme dnes, stávalo přes sedm set domů oficiálně nakoupených Vystěhovaleckým fondem pro Čechy a Moravu během roku 1941. Původní majitelé a majitelky domů byli k prodeji nuceni na základě úředního označení za Židy nebo žili s takto označenými lidmi v manželství, aniž by SVÉ domy prodat chtěli. Ne vždy o vystěhování usilovali. Některé domy fond opětovně prodal soukromým osobám či městu Brnu, většinu si ponechal a pronajímal. Po skončení války se majitelé měnili znovu, ale jen vzácně se dům vrátil do rukou těch původních. V nejširším slova smyslu označení NAŠE zahrnuje všechny, kteří v JEJICH domech někdy bydleli, pracovali, o něčem snili… Zahrnuje také nás, kteří je denně míjíme a ony tak utváří kulisy NAŠICH vlastních životů. Výstava komplexně představuje téma arizace nemovitého majetku Vystěhovaleckým fondem v Brně. Osmi vybraným domům se věnuje blíže. Předkládaný soubor informací patří k soukolí holokaustu, byť tam NÁŠ zájem nekončí. Příběhy jednotlivých domů se samozřejmě ubíraly po skončení války různými cestami dál. A je více než pravděpodobné, že vstoupily do života i vám.
Labyrint normalizace v nás
Labyrint normalizace v nás úterý 19. prosince v 17.00 hodin Martin Šmok, autor výstavy Labyrintem normalizace a stejnojmenné knihy Židovského muzea v Praze, se ve své přednášce bude věnovat trvajícím dozvukům normalizační protižidovské propagandy a jejímu novému životu v zemích na západ od našich hranic. Přednáška je spojena s výzvou brněnským historikům a badatelům k prozkoumání nelehké role, kterou na sebe v této době vzal brněnský rodák Bedřich Bass. Vstupné dobrovolné.
Korespondence E+I
Korespondence E+I čtvrtek 14. prosince v 18.00 hodin Možná už jste napsali svým Ježíškům o novou audioknihu korespondence Voskovce a Wericha, která nedávno vyšla. Inspirujeme se notoricky známým slovním spojením, abychom vás pozvali na večer s dopisy, které si vyměnili přes oceán mezi Princetonem a Brnem pánové Albert Einstein a Hugo Iltis. Přednáška historičky Táni Klementové založená na korespondenci členů rodiny Iltisovy připomene životní příběh botanika, genetika a nadaného pedagoga Huga Iltise (1882 Brno – Fredericksburg 1952), který zásadně přispěl ke znovuobjevení osobnosti a díla Johanna Gregora Mendela. Současně neúnavně oponoval nacistické myšlence o nadřazenosti a podřazenosti lidských ras, když v druhé polovině 30. let sílila její popularita. Své přesvědčení o nebezpečí šíření rasismu potvrdil také po válce, když po norimberském tribunálu žádal, aby byli vědečtí zastánci nacistické rasové ideologie souzeni jako váleční zločinci. Vstupné dobrovolné. Zdroj fotky: Albert Einstein : in his study in Princeton, New Jersey, Leo Baeck Institute, F 84514.
Židovské hřbitovy a pohřební rituály
Židovské hřbitovy a pohřební rituály čtvrtek 16. 11. v 19.00 hod. v Café Kaprál; Údolní 17; Brno Jaroslav Achab Haidler napsal krásnou, fascinující knihu Židovské hřbitovy a pohřbívání, která vyšla v roce 2019 v nakladatelství Grada. Na tu knihu se dlouho čekalo, protože hodně lidí vědělo, čím se Achab už nejméně patnáct let intenzivně zabývá: překládáním náhrobků na židovských hřbitovech v Čechách a na Moravě. Těch zachovalých hřbitovů je téměř tři sta padesát. Náhrobků okolo sto padesáti tisíc! A my jsme si Achaba pozvali, aby 16. listopadu v krásném prostředí Café Kaprál o této své vášni vyprávěl. Achab sám nazývá podobná setkání s posluchači přednáškami, kdo ale někdy takovou „přednášku“ zažil, ten ví, že jde o naprosto originální performance (Achab je koneckonců herec a dlouholetý ředitel divadla v Ústí nad Labem), během které se dozvíme mnohem víc, než název naznačuje. Achab navíc nepředává pouze informace, i když ani o ty není nouze: svým „učením“ sahá lidem na srdce, jako by přesně věděl, kde ho každý z nás má. Vstupné dobrovolné.
Izrael a Gaza v souvislostech
Izrael a Gaza v souvislostech středa 1. listopadu v 18 hodin V druhé polovině měsíce Tišri židovského kalendáře se tradičně uzavírá roční cyklus čtení Pěti knih Mojžíšových. Po celém světě se v synagogách vesele tančí se svitky na ramenou a načíná se cyklus nový. Izrael se v předvečer letošního svátku Simchat Tóra místo radosti ponořil do emocí šoku, strachu a smutku. Po padesáti letech zde byl vyhlášen válečný stav za okolností, které působily jako déjà vu roku 1973 spojeného s pocitem největšího selhání izraelských dějin. V sobotu 7. října zaútočilo na Izrael ozbrojené křídlo palestinského radikálního hnutí Hamás. Teroristický útok nazvaný „Bouře al-Aksá“ obrovsky zaskočil svým provedením, především bestiální brutalitou na izraelských civilistech. Válka mezi Hamásem a Izraelem se stává globální otázkou. Pozvání k debatě o aktuálních souvislostech válečného konfliktu přijala historička Eva Taterová (Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně) společně s Liborem Kutějem, ředitelem Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany v Brně a prorektorem této univerzity. Vstupné dobrovolné
