Rubrika: Nezařazené

Tantehorse: Invisible I./Hannah

Tantehorse: Invisible I./Hannah Představení se koná v HaDivadle, Alfa pasáž, Poštovská 8d středa 27. listopadu v 19,30 hodin Autobiografické představení o nevšední herečce a zpěvačce Haně Frejkové jako archeologie osobní minulosti Na pomezí lehce zaprášeného stand upu a tichých metaforických obrazů se vypráví příběh o hledání vlastního místa ve světě, příběh o neutuchající energii ženy, která se nedobrovolně stala hrdinkou antické tragédie, ale pořád to nevzdala. O ženě, která řeší svůj vztah s mámou, usiluje o své profesní zařazení, snaží se o ucelenou rodinu, kde fungují rodiče i děti, a v neposlední řadě se touží uplatnit i v posledním období svého života! Hana Frejková se v dialogu s tanečnicí Markétou Jandovou, sound designerem Martinem Tvrdým a režisérkou Miřenkou Čechovou noří do vzpomínek na dětství, na nedobrovolnou výlučnost, a s vtipem komentuje pozici stárnoucí ženy – umělkyně, jíž divadlo přináší jeden z důležitých smyslů života. Hana Frejková se narodila v Londýně, kam její rodiče emigrovali těsně před začátkem 2. sv. války. Otec, Ludvík Frejka, ekonom (původním jménem Ludwig Freund) pocházel z asimilované židovské rodiny v Liberci. Matka, Alžběta Frejková, herečka (rozená Elisabeth Henke-Warnholtz) pocházela z bohaté obchodnické rodiny v Hamburku. V roce 1952 byl Ludvík Frejka ve vykonstruovaném soudním procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu smrti a popraven. Hana s matkou musela opustit Prahu a byly přestěhovány do pohraničí. V roce 2007 vyšla Haně Frejkové autobiografická kniha Divný kořeny, ve které otevřeně vypráví o svém vlastním mládí a hereckých začátcích včetně zkušeností s drogami a alkoholem. Vypráví o nevšedních osudech svých rodičů v pohnuté poválečné době. Vstupenky (320,-/220,-) k zakoupení v HaDivadle. foto: Vojtěch Brtnický

Pohled na Terezín jako na „starobní ghetto“

Pohled na Terezín jako na „starobní ghetto“ čtvrtek 21. listopadu v 18 hodin V lednu 1942 se konala nechvalně známá konference ve Wannsee, která terezínskému ghettu přisoudila novou roli – mělo sloužit jako „starobní ghetto“ pro Židy z Německa a Rakouska. V již tak drsných podmínkách Terezína byly životní poměry pro staré vězně ještě krutější. Staří lidé, oslabení věkem a zdravotními problémy, čelili nejen naprosto nedostatečné stravě, hygienickým nedostatkům a špatným ubytovacím podmínkám, ale také odloučením od svých rodin a izolací od ostatních vězňů. Přednáška Radany Rutové z Památníku Terezín se zaměří nejen na životní situaci a postavení starých vězňů v rámci nuceného společenství terezínského ghetta, ale i na podpůrné aktivity, které měly jejich utrpení alespoň částečně zmírnit. Rádi bychom tak přímo v probíhající výstavě kreseb Gisely Rottonara, která, když kresby v Terezíně tvořila, svým věkem 69 let patřila právě do této tak trochu informacemi opomíjené skupiny vězněných osob. Vstupné dobrovolné.

Příjmení Židů jako stopa jejich života a kultury

Příjmení Židů jako stopa jejich života a kultury pondělí 11. listopadu v 18 hodin Co je příjmení, proč je máme, odkud se vzala, co prozrazují Emeritní profesor Masarykovy univerzity prof. Rudolf Šrámek ve své přednášce představí syntézu svých bádaní na brněnském židovském hřbitově. Od obecného úvodu o původu příjmení se posluchači dostanou s přednášejícím ke specifičnosti příjmení u Židů a dozvědí se o zvláštnostech těchto příjmení, která jsou vlastně stopou jejich životů a kultury. Prof. Šrámek, známý také ze svého dlouholetého badatelského působení v Akademii věd ČR, patří k našim předním lingvistům, znalcům především v oblasti vlastních jmen.   Vstupné dobrovolné.

Pavel Kosatík: Podnikání pod Davidovou hvězdou

Pavel Kosatík: Podnikání pod Davidovou hvězdou čtvrtek 31. října v 18 hodin Program se koná ve vile Löw-Beer, Drobného 297, Brno Čas překryl historickou skutečnost, jak podstatně přispěly k průmyslovému rozkvětu a šíření dobrého jména první republiky rodiny židovských magnátů. Nejenom brněnští Tugendhatové a Löw-Beerové, ale i pražští Kolbenové, Bondyové a Petschkové, chrudimští Popperové a další. Je dobré si připomenout, že za jejich úspěchy stála tvrdá práce, obchodní talent a odvaha jednotlivců. Většina z nich také proslula svou filantropií. Příběhy židovských rodin mají nejen historickou výpovědní hodnotu, ale jsou současně i epickými dramaty, které smetl vichr historických událostí: nejdříve proti nim vystoupili nacisté, a ti, kdo přežili, pak stáli tváří v tvář novým tvrdostem ze strany komunistů. Svoji novou knihu přijede do Brna představit Pavel Kosatík. Autor třiceti publikací o novodobé české historii, ale i scenárista řady TV dokumentů a hraných filmů. Besedu povede historička Táňa Klementová. Ve spolupráci Muzea Brněnska – vily Löw-Beer a Nadačního fondu Mehrin. Vstup volný.

Potřebuje morálka a etika náboženství?

Potřebuje morálka a etika náboženství? středa 23. října v 18 hodin Profesor jaderné chemie, RNDr. Jiří Hála, člen Židovské obce Brno a také jeden z posledních přeživších, který strávil jako dítě tři roky v Terezíně, vydává novou, v pořadí již pátou knihu. Na rozdíl od těch prvních, odborných, v nichž se zaměřil na radioaktivitu, upřel v posledních knihách svůj zrak především k toxické pozornosti, jíž věnovala v minulosti katolická církev „dětem Jeruzaléma“. Knihu Potřebuje morálka a etika náboženství? sestavil jako editor z úvah devíti anglosaských filosofů a jednoho lékaře. Odpověď není, už podle toho, jak je název knihy postaven, těžké odhadnout. Eseje obsažené v knize ale nutí čtenáře uvažovat o tématu v širších souvislostech, než je běžné. Beseda vydavatele s autorem. Vstupné dobrovolné.

Vliv velkých dějin na osudy Židů v době šoa na příkladu Miroslavi

Vliv velkých dějin na osudy Židů v době šoa na příkladu Miroslavi středa 9. října v 18 hodin Pro Židy v jihomoravském pohraničí válka začala již na podzim roku 1938, kdy po záboru pohraničí Německou říší přišli během krátké chvíle o domov, postavení a majetek. Většina z nich uprchla do vnitrozemí, zejména do Brna a Prahy, kde je čekala nejistá budoucnost. Ta se obvykle naplnila v podobě pozdějších transportů. Mezi uprchlíky byli i Židé z Miroslavi, která patřila mezi tradičních 52 židovských obcí na Moravě. V polovině 19. století utvářelo místní židovskou obec přes 800 osob. Až do roku 1924 se jednalo o samostatnou politickou obec. Před vypuknutím druhé světové války čítal počet miroslavských Židů necelých 300 osob, polovina z nich žila mimo původní ghetto. Židé byli v této době pevnou součástí pestrého obrazu Miroslavi, který tvořily český a německý jazyk a katolické, evangelické a židovské náboženství. Miroslavští Židé byli nejen obchodníky, ale také zemědělci, lékaři a učiteli. Několik rodin vlastnilo místní podniky a patřilo k významným zaměstnavatelům. Při detailním zkoumání osudů jednotlivých miroslavských rodin v době šoa zjišťujeme, jak překvapivě různorodé byly. Na konkrétních příbězích můžeme doložit, jakým situacím nacistická perzekuce své oběti vystavovala a jak na ně tyto oběti reagovaly. Program připravil Aleš Bednařík, který žije v Miroslavi od roku 1999. Od té doby se s různou intenzitou soukromě věnuje bádání po osudech miroslavských obětí šoa. Je zaměstnán v oboru informačních technologií. Vystudoval informatiku a sociologii na Univerzitě Karlově v Praze. Debatovat s ním bude historička Táňa Klementová. Vstupné dobrovolné. zdroj: Yad Vashem/Collections/Photos/Misslitz, Czechoslovakia, family photograph next to the Donath family house, 1928/Carmit Sagie Collection/10469/10

Kresby z Terezína – Deník Gisely Rottonara

Kresby z Terezína – Deník Gisely Rottonara pondělí 23. září v 18 hodin Ihned po své deportaci do terezínského ghetta v červenci 1942 začala téměř sedmdesátiletá vídeňská malířka Gisela Rottonara dokumentovat své okolí do kresleného deníku. Na listech bloku zachycovala své dojmy, terezínská zákoutí i tváře lidí. Po necelých šesti měsících v ghettu umírá. Deník s kresbami však díky spoluvězenkyni, které jej před svou smrtí svěřila, žije dál. Přijměte pozvání na vernisáž kreseb Gisely Rottonara, které budou představeny českému publiku poprvé. Výstavu zapůjčil Institut für jüdische Geschichte Österreichs

Místa, kde byly moravské svitky Tóry doma – zakončení výstavy se Sheilou Pallay

Místa, kde byly moravské svitky Tóry doma – zakončení výstavy se Sheilou Pallay úterý 17. září v 18 hodin Jak dnes vypadají místa, odkud pocházely moravské svitky a jak se mění paradigma pamětních svitků Tóry, které byly ve čtyřicátých letech nuceně shromážděny v Praze a v roce 1964 prodány do Londýna? Po těchto místech putovala americká fotografka Sheila Pallay v doprovodu genealoga Julia Müllera. Ve společném rozhovoru s vámi se vrátí k prožitým setkáním s místy i lidmi. Představí i knihu Světlo zpoza stínů, jenž na základě společné cesty vznikla. A jak sami v úvodu knihy píší – Tato kniha je věnována těm členům české židovské komunity, kteří byli tak prozíraví, že zachránili svitky Tóry a uložili je do bezpečí. Bez jejich úsilí by byly tyto svitky navždy zničeny. A také těm, kteří se zasadili o záchranu synagog, protože podle nich bylo „správné tak učinit“. Bez nich by se naše cesta nikdy neuskutečnila. Beseda v angličtině s českým překladem. Vstupné dobrovolné.

Zapojení protektorátní policie do perzekuce a deportací Židů v Čechách a na Moravě -přednáška rakouského historika Niklase Perziho

Zapojení protektorátní policie do perzekuce a deportací Židů v Čechách a na Moravě – přednáška rakouského historika Niklase Perziho pondělí 24. června v 18 hodin Historici a badatelé dlouho líčili pronásledování, vyvlastňování, deportace a vyvražďování českých a moravských Židů jako akce, které iniciovali a prováděli výhradně němečtí okupanti. Někteří současní badatelé, jako Wolf Gruner nebo Benjamin Frommer, již tento obraz korigovali a sledovali roli různých orgánů a úřadů v protektorátu – českých i etnicky německých – od prezidenta a ústřední vlády a zemských úředníků až po okresní úřady. V návaznosti na výše zmíněné se přednáška historika Niklase Perziho zaměří na to, do jaké míry se protektorátní bezpečnostní složky podílely nejen na deportacích, ale také na prosazování protižidovských zákonů a nařízení a na vyhledávání a zatýkání Židů. Uvidíme, že prakticky v každé fázi perzekuce se židovské oběti s protektorátními úředníky setkávaly. Niklas Perzi, historik se zaměřením na dějiny českých zemí ve 20. století. Vedoucí vědecký pracovník Centra pro výzkum historických migrací (ZHMFF) při Institutu pro dějiny venkova (IGLR) v St. Pöltenu, spolukoordinátor a spolueditor bilaterální knihy Sousedé. Přednáška se uskuteční v německém jazyce s českým překladem. Vstupné dobrovolné. Zdroj: Archiv Jaroslava Čvančary

Franz Kafka – Ruth Kohn: příběhy odvahy

Franz Kafka – Ruth Kohn: příběhy odvahy Arnoldova vila Drobného 299/26 neděle 23. června v 16 hodin Spletitý životní příběh česko-německé výtvarnice i její „kafkovské“ obrazy představí diskuse a vernisáž výstavy v Arnoldově vile. Diskuze historičky Táni Klementové s mezinárodně uznávanou výtvarnicí Rut Kohn (* 1937) připomene její životní osudy a dílo. Rodiče Rut Kohn, žijící v Třebušicích, které se staly součástí zabraných Sudet, se v roce 1938 odmítli přihlásit k německé národnosti. Za komunistické totality Rut kvůli „nevhodnému třídnímu původu“ nepřijali na gymnázium. Provdala se za Pavla Kohna, literáta a dramaturga karlovarského divadla, který jako jediný z rodiny přežil holokaust. Z politických důvodů musel z divadla odejít a roky marně hledal stálý pracovní poměr. Když se Kohnovým podařilo v roce 1967 navštívit západní Německo, rozhodli se pro emigraci. V Německu se Rut Kohn začala věnovat výtvarnému umění. První velkou výstavu měla v roce 1983 v Mnichově. Následovaly výstavy v Kunstsalonu v Mnichově, ve Stuttgartu, ale i na nejvýznamnějším výtvarném veletrhu ve švýcarské Basileji, ve Francii a po pádu komunismu také v České republice. Roku 2006 získala ocenění Významná česká žena ve světě. Kurátorkou výstavy je Marie Kopecká Verhoeven. Pořad organizuje festival Meeting Brno ve spolupráci s Muzeem města Brna a Arnoldovou vilou.