Rubrika: Nezařazené

Pavel Kosatík: Podnikání pod Davidovou hvězdou

Pavel Kosatík: Podnikání pod Davidovou hvězdou čtvrtek 31. října v 18 hodin Čas překryl historickou skutečnost, jak podstatně přispěly k průmyslovému rozkvětu a šíření dobrého jména první republiky rodiny židovských magnátů. Nejenom brněnští Tugendhatové a Löw-Beerové, ale i pražští Kolbenové, Bondyové a Petschkové, chrudimští Popperové a další. Je dobré si připomenout, že za jejich úspěchy stála tvrdá práce, obchodní talent a odvaha jednotlivců. Většina z nich také proslula svou filantropií. Příběhy židovských rodin mají nejen historickou výpovědní hodnotu, ale jsou současně i epickými dramaty, které smetl vichr historických událostí: nejdříve proti nim vystoupili nacisté, a ti, kdo přežili, pak stáli tváří v tvář novým tvrdostem ze strany komunistů. Svoji novou knihu přijede do Brna představit Pavel Kosatík. Autor třiceti publikací o novodobé české historii, ale i scenárista řady TV dokumentů a hraných filmů. Besedu povede historička Táňa Klementová. Ve spolupráci Muzea Brněnska – vily Löw-Beer a Nadačního fondu Mehrin. Vstup volný.

Potřebuje morálka a etika náboženství?

Potřebuje morálka a etika náboženství? středa 23. října v 18 hodin Profesor jaderné chemie, RNDr. Jiří Hála, člen Židovské obce Brno a také jeden z posledních přeživších, který strávil jako dítě tři roky v Terezíně, vydává novou, v pořadí již pátou knihu. Na rozdíl od těch prvních, odborných, v nichž se zaměřil na radioaktivitu, upřel v posledních knihách svůj zrak především k toxické pozornosti, jíž věnovala v minulosti katolická církev „dětem Jeruzaléma“. Knihu Potřebuje morálka a etika náboženství? sestavil jako editor z úvah devíti anglosaských filosofů a jednoho lékaře. Odpověď není, už podle toho, jak je název knihy postaven, těžké odhadnout. Eseje obsažené v knize ale nutí čtenáře uvažovat o tématu v širších souvislostech, než je běžné. Beseda vydavatele s autorem. Vstupné dobrovolné.   Program se koná ve vile Löw-Beer, Drobného 297, Brno

Vliv velkých dějin na osudy Židů v době šoa na příkladu Miroslavi

Vliv velkých dějin na osudy Židů v době šoa na příkladu Miroslavi středa 9. října v 18 hodin Pro Židy v jihomoravském pohraničí válka začala již na podzim roku 1938, kdy po záboru pohraničí Německou říší přišli během krátké chvíle o domov, postavení a majetek. Většina z nich uprchla do vnitrozemí, zejména do Brna a Prahy, kde je čekala nejistá budoucnost. Ta se obvykle naplnila v podobě pozdějších transportů. Mezi uprchlíky byli i Židé z Miroslavi, která patřila mezi tradičních 52 židovských obcí na Moravě. V polovině 19. století utvářelo místní židovskou obec přes 800 osob. Až do roku 1924 se jednalo o samostatnou politickou obec. Před vypuknutím druhé světové války čítal počet miroslavských Židů necelých 300 osob, polovina z nich žila mimo původní ghetto. Židé byli v této době pevnou součástí pestrého obrazu Miroslavi, který tvořily český a německý jazyk a katolické, evangelické a židovské náboženství. Miroslavští Židé byli nejen obchodníky, ale také zemědělci, lékaři a učiteli. Několik rodin vlastnilo místní podniky a patřilo k významným zaměstnavatelům. Při detailním zkoumání osudů jednotlivých miroslavských rodin v době šoa zjišťujeme, jak překvapivě různorodé byly. Na konkrétních příbězích můžeme doložit, jakým situacím nacistická perzekuce své oběti vystavovala a jak na ně tyto oběti reagovaly. Program připravil Aleš Bednařík, který žije v Miroslavi od roku 1999. Od té doby se s různou intenzitou soukromě věnuje bádání po osudech miroslavských obětí šoa. Je zaměstnán v oboru informačních technologií. Vystudoval informatiku a sociologii na Univerzitě Karlově v Praze. Debatovat s ním bude historička Táňa Klementová. Vstupné dobrovolné. zdroj: Yad Vashem/Collections/Photos/Misslitz, Czechoslovakia, family photograph next to the Donath family house, 1928/Carmit Sagie Collection/10469/10

Kresby z Terezína – Deník Gisely Rottonara

Kresby z Terezína – Deník Gisely Rottonara pondělí 23. září v 18 hodin Ihned po své deportaci do terezínského ghetta v červenci 1942 začala téměř sedmdesátiletá vídeňská malířka Gisela Rottonara dokumentovat své okolí do kresleného deníku. Na listech bloku zachycovala své dojmy, terezínská zákoutí i tváře lidí. Po necelých šesti měsících v ghettu umírá. Deník s kresbami však díky spoluvězenkyni, které jej před svou smrtí svěřila, žije dál. Přijměte pozvání na vernisáž kreseb Gisely Rottonara, které budou představeny českému publiku poprvé. Výstavu zapůjčil Institut für jüdische Geschichte Österreichs

Místa, kde byly moravské svitky Tóry doma – zakončení výstavy se Sheilou Pallay

Místa, kde byly moravské svitky Tóry doma – zakončení výstavy se Sheilou Pallay úterý 17. září v 18 hodin Jak dnes vypadají místa, odkud pocházely moravské svitky a jak se mění paradigma pamětních svitků Tóry, které byly ve čtyřicátých letech nuceně shromážděny v Praze a v roce 1964 prodány do Londýna? Po těchto místech putovala americká fotografka Sheila Pallay v doprovodu genealoga Julia Müllera. Ve společném rozhovoru s vámi se vrátí k prožitým setkáním s místy i lidmi. Představí i knihu Světlo zpoza stínů, jenž na základě společné cesty vznikla. A jak sami v úvodu knihy píší – Tato kniha je věnována těm členům české židovské komunity, kteří byli tak prozíraví, že zachránili svitky Tóry a uložili je do bezpečí. Bez jejich úsilí by byly tyto svitky navždy zničeny. A také těm, kteří se zasadili o záchranu synagog, protože podle nich bylo „správné tak učinit“. Bez nich by se naše cesta nikdy neuskutečnila. Beseda v angličtině s českým překladem. Vstupné dobrovolné.

Zapojení protektorátní policie do perzekuce a deportací Židů v Čechách a na Moravě -přednáška rakouského historika Niklase Perziho

Zapojení protektorátní policie do perzekuce a deportací Židů v Čechách a na Moravě – přednáška rakouského historika Niklase Perziho pondělí 24. června v 18 hodin Historici a badatelé dlouho líčili pronásledování, vyvlastňování, deportace a vyvražďování českých a moravských Židů jako akce, které iniciovali a prováděli výhradně němečtí okupanti. Někteří současní badatelé, jako Wolf Gruner nebo Benjamin Frommer, již tento obraz korigovali a sledovali roli různých orgánů a úřadů v protektorátu – českých i etnicky německých – od prezidenta a ústřední vlády a zemských úředníků až po okresní úřady. V návaznosti na výše zmíněné se přednáška historika Niklase Perziho zaměří na to, do jaké míry se protektorátní bezpečnostní složky podílely nejen na deportacích, ale také na prosazování protižidovských zákonů a nařízení a na vyhledávání a zatýkání Židů. Uvidíme, že prakticky v každé fázi perzekuce se židovské oběti s protektorátními úředníky setkávaly. Niklas Perzi, historik se zaměřením na dějiny českých zemí ve 20. století. Vedoucí vědecký pracovník Centra pro výzkum historických migrací (ZHMFF) při Institutu pro dějiny venkova (IGLR) v St. Pöltenu, spolukoordinátor a spolueditor bilaterální knihy Sousedé. Přednáška se uskuteční v německém jazyce s českým překladem. Vstupné dobrovolné. Zdroj: Archiv Jaroslava Čvančary

Franz Kafka – Ruth Kohn: příběhy odvahy

Franz Kafka – Ruth Kohn: příběhy odvahy Arnoldova vila Drobného 299/26 neděle 23. června v 16 hodin Spletitý životní příběh česko-německé výtvarnice i její „kafkovské“ obrazy představí diskuse a vernisáž výstavy v Arnoldově vile. Diskuze historičky Táni Klementové s mezinárodně uznávanou výtvarnicí Rut Kohn (* 1937) připomene její životní osudy a dílo. Rodiče Rut Kohn, žijící v Třebušicích, které se staly součástí zabraných Sudet, se v roce 1938 odmítli přihlásit k německé národnosti. Za komunistické totality Rut kvůli „nevhodnému třídnímu původu“ nepřijali na gymnázium. Provdala se za Pavla Kohna, literáta a dramaturga karlovarského divadla, který jako jediný z rodiny přežil holokaust. Z politických důvodů musel z divadla odejít a roky marně hledal stálý pracovní poměr. Když se Kohnovým podařilo v roce 1967 navštívit západní Německo, rozhodli se pro emigraci. V Německu se Rut Kohn začala věnovat výtvarnému umění. První velkou výstavu měla v roce 1983 v Mnichově. Následovaly výstavy v Kunstsalonu v Mnichově, ve Stuttgartu, ale i na nejvýznamnějším výtvarném veletrhu ve švýcarské Basileji, ve Francii a po pádu komunismu také v České republice. Roku 2006 získala ocenění Významná česká žena ve světě. Kurátorkou výstavy je Marie Kopecká Verhoeven. Pořad organizuje festival Meeting Brno ve spolupráci s Muzeem města Brna a Arnoldovou vilou.

Japonská profesorka v Malém Mehrinu

Japonská profesorka v Malém Mehrinu Profesorka Masako Shibatu z univerzity v japonské Cukubě se zabývá výzkumem holokaustu v Evropě – a na své cestě po zemích střední Evropy se stavila i u nás v Malém Mehrinu.

Otevřená nová 3D expozice ve sklepních prostorách!

Otevřená nová 3D expozice ve sklepních prostorách! od úterý 14. května Hologramy rituálních předmětů mikulovského pohřebního bratrstva Chevra kadiša, purimová maska v 3D podobě nalezená v geníze holešovské synagogy, možnost samostatně si složit štít na Tóru na interaktivní dotykové obrazovce i zapálit svíčky při šábesové večeři… to je jenom část toho, co u nás můžete vidět. Navštivte ojedinělou epozici! Upozornění na změnu otevírací doby ve středu, nově 14-18 hodin!

Brněnská muzejní noc

Brněnská muzejní noc Sobota 18. května od 18 do 24 hodin Připojili jsme se k řadě organizací a institucí, které tuto noc nabízejí své otevřené brány všem, kteří jsou zvídaví. Přijďte navštívit zdarma naše tak trochu neobvyklé prostory muzea, které čerstvě otevřelo novou expozici předmětů ve 3D rozlišení! Hologramy rituálních předmětů mikulovského pohřebního bratrstva Chevra kadiša, purimová maska v 3D podobě nalezená v geníze holešovské synagogy, možnost samostatně si složit štít na Tóru na interaktivní dotykové obrazovce i zapálit svíčky při šábesové večeři… to je jenom část toho, co u nás můžete vidět. Seznámíte se s vítězným návrhem expozice budoucího muzea MEHRIN nebo s aktuální výstavou O místech, kde byly kdysi moravské svitky Tóry doma; 1942–1964–2019.