I takovýhle pěkný záběry uměl děda…

I takovýhle pěkný záběry uměl děda… čtvrtek 27. února v 18 hodin Přijměte pozvání na debatní večer v aktuální výstavě Oči otevřený, ruce připravený. Světy Arnošta Beneše (1900 Třebíč-1943 Auschwitz), která připomíná třebíčského rodáka nadaného mnoha talenty, širší osudy rodiny Benešových i židovskou historii Třebíče. Při přípravě výstavy zůstala spousta fotografií nezveřejněných, několik předmětů nevystavených a mnoho historek nevyprávěných. Proto jsme připravili debatu s vnuky Arnošta Beneše Jiřím a Petrem Urbanovými, kterou povede historička Táňa Klementová. Vstupné dobrovolné.
Nové zprávy ze Svaté země

Nové zprávy ze Svaté země středa 19. února v 18 hodin Martin C. Putna Jaký je Jeruzalém a Tel Aviv nyní, za války? Přesněji, jaký byl o Vánocích a o Chanuce 2024? Kudy -vedou bojové linie uvnitř izraelské společnosti? Jaká je budoucnost křesťanských komunit? A čím vším se nadívají sufganijot? Čerstvou reportáž podá Martin C. Putna, literární historik, profesor na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Vstupné dobrovolné.
Před světovou slávou. Nekrology za Franze Kafku a budování literární nesmrtelnosti

Před světovou slávou. Nekrology za Franze Kafku a budování literární nesmrtelnosti úterý 11. února v 18 hodin Ines Koeltzsch Franz Kafka se stal od čtyřicátých let 20. století nepochybně ikonou světové literatury. Tato sláva avšak nepřišla ze dne na den. Již po jeho smrti v červnu 1924 se o něm ve střední Evropě stále více psalo a mluvilo. Ve své přednášce o své nové knize „Vor dem Weltruhm“ (Böhlau, Vídeň/Kolín nad Rýnem 2024) Ines Koeltzsch ukazuje, jak prostřednictvím textů, obrazů a mluveného slova známí a neznámí autoři a autorky vzpomínali na Franze Kafku bezprostředně po jeho smrti. Zvláštní důraz klade na vytvoření židovské pamětní komunity, ke které přispěla mimo jiné i malířka a brněnská rodačka Clara Epstein. Vstupné dobrovolné
Dopis Alexandrovi

Dopis Alexandrovi 30. ledna v 18 hodin Večer věnovaný Renatě Laxové, lékařce, vědkyni a vysokoškolské pedagožce v oboru dětské genetiky, které je letos udělena in memoriam Cena města Brna v oblasti “zásluhy o svobodu a demokracii“. Renata Laxová pocházela z brněnské židovské rodiny. Byla jedním z tzv. Wintonových dětí. Z Anglie se po sedmi letech vrátila do Československa k rodičům, kteří také přežili holocaust. Po studiích medicíny se specializovala na pediatrii a lékařskou genetiku. V roce 1968 spolu s manželem-veterinářem a dvěma dcerami emigrovala. Několik let žili v Anglii, v roce 1975 odešli do Spojených států. V Madisonu ve státě Wisconsin, kde se stala jejím působištěm místní univerzita, pak žila téměř do své smrti. Celýživot cítila morální povinnost mluvit o holokaustu s mladými generacemi.Přednášela na toto téma na amerických středních i vysokých školách. Svůjživotní příběh převyprávěla v knize Dopis Alexandrovi (Letter toAlexander), který sepsala pro svého vnuka v roce 2001. Na diskuzi sAnitou Laxovou, dcerou paní Renaty Laxové, která přijíždí do Brna cenupřevzít, zazní úryvky z memoárové knihy i z rozhovorů s maminkou.Vstupné dobrovolné.
Příjmení Židů jako stopa jejich života a kultury

Příjmení Židů jako stopa jejich života a kultury pondělí 20. ledna v 18 hodin Co je příjmení, proč je máme, odkud se vzala, co prozrazují…Emeritní profesor Masarykovy univerzity prof. Rudolf Šrámek ve svépřednášce představí syntézu svých bádaní na brněnském židovskémhřbitově. Od obecného úvodu o původu příjmení se posluchači dostanou spřednášejícím ke specifičnosti příjmení u Židů a dozvědí se ozvláštnostech těchto příjmení, která jsou vlastně stopou jejich životů akultury. Prof. Šrámek, známý také ze svého dlouholetého badatelského působení v Akademii věd ČR, je významný lingvista, přední představitel onomastiky – vědy zabývající se studiem vlastních jmen, včetně jejich původu, vývoje, povahy a funkcí. Tato disciplína pokrývá nejen osobní jména, ale také jména míst, zvířat a rostlin. Náhradní termín za neuskutečněnou přednášku 11. 11. 2024. Vstupné dobrovolné.
Oči otevřený, ruce připravený. Světy Arnošta Beneše (1900 Třebíč–1943 Auschwitz) – vernisáž

Oči otevřený, ruce připravený. Světy Arnošta Beneše (1900 Třebíč–1943 Auschwitz) pátek 3. ledna v 18 hodin Výstava postavená na příběhu třebíčského rodáka Arnošta Beneše připomene nejen existenci jedné ze zásadních moravských židovských obcí, ale především osobnost člověka nadaného mnoha talenty – Arnošt Beneš byl fotograf, malíř, filmař, stolař, řezbář, sběratel, profesí účetní a obchodní zástupce firmy Grünberger. Především vizuálně pojatá výstava představí rodinu Benešových v kontextu třebíčské historie. K vidění budou nikdy nezveřejněné umělecké snímky a obrazy Arnošta Beneše, úryvky z jeho němých filmů z konce 30. let s jedinečným komentářem vnuků, doplněné osobními předměty a dokumenty z rodinného archivu. Vstupné dobrovolné.
Bílá místa židovské Moravy a Vídně

Bílá místa židovské Moravy a Vídně „Morava byla po staletí útočištěm židů ze sousedních zemí a tito nověpříchozí přispívali mnoha způsoby ke kultuře, společnosti a náboženskémuživotu moravských židů. Od poloviny 18. století Morava židovskémigranty spíše sama produkovala, nejprve kvůli represivním omezenímpobytu, zaměstnání a sňatků, a poté paradoxně kvůli svobodám, kterépřinesla emancipace, nejprve v roce 1848 a finálně v roce 1867. Vdůsledku toho se moravští židé rozptýlili po celé Evropě a přispěli kmnoha náboženským, politickým, vědeckým, hudebním a ideologickým hnutím 19. a 20. století.“ Těmito slovy zahajoval při loňském konferenčním setkání Michael L.Miller svoji přednášku Moravští židé: evropská perspektiva. Pojďme sespolečně zamýšlet nad přesahy židovské Moravy do Vídně a opačně nad rolíVídně a Dolního Rakouska v životě moravských židovských komunit.Jako hlavní řečník naše pozvání přijal Prof. Dr Christfried Tögel –editor několika vydání dopisů Sigmunda Freuda a autor 10 knih o výzkumusnů a Freudova životopisu, editor kompletního vydání díla SigmundaFreuda ve 23 svazcích Sigmund Freud – Hauptseite. Své návrhy příspěvků o bílých místech ve vztahu židovské Moravy aDolního Rakouska napříč časem, které se Vám podařilo výzkumem pokrýtnebo o nichž tušíte, že na bádání teprve čekají, zasílejte prosím vrozsahu do 150 slov na adresu muzeum@malymehrin.cz do 31. ledna 2025.Program konference finalizujeme během února.
Z depozitářů Památníku Terezín…

Z depozitářů Památníku Terezín… středa 11. prosince v 18 hodin Naše pozvání přijal Tomáš Raichl, správce depozitářů Památníku Terezín.Svojí přednáškou obsáhne výtvarné umění vytvořené v ghettu včetně tvorbyvzniklé pro oficiální terezínskou komandaturu SS. Představí expresivněpojatá díla zachycující skutečný život a utrpení na tomto místě,dokumentární a upomínkové výtvarné práce od profesionálních umělců iamatérů, portréty i umělecká díla a dekorativní předměty navrhované avytvářené v tamních dílnách. Seznámí s nejvýznamnějšími malíři ghetta svyzdvihnutím tvorby a životních osudů brněnského malíře Otto Ungara avazby Františka Kiena k jižní Moravě, konkrétně k Bzenci. Neopomene tzv.aféru terezínských malířů, tedy odhalení umělců zachycujících skutečnýživot v ghettu komandaturou SS a jejich zatčení za „propagandu hrůzy“ adalší osudy. Přednáška bude pronesena ve výstavě kreseb GiselyRottonara, tedy ženy, která byla do Terezína v roce 1942 odvlečena a posedmi měsících zde podlehla následkům tyfu. Vstupné dobrovolné.
Franz Kafka jako cestovatel a sportovec

Franz Kafka jako cestovatel a sportovec úterý 3. prosince v 18 hodin Originální příběhy Franze Kafky inspirují čtenáře po celém světě. Letosje 100. výročí úmrtí slavného spisovatele, který je většinou prezentovánjako někdo, kdo byl nemocný a smutný. Prý ho nic kromě psaní nebavilo.Ve skutečnosti byl Kafkův život mnohem zajímavější. Novinářka JuditaMatyášová a fotograf Jan Jindra navštívili 70 míst po celé Evropě, kdebyl Kafka na dovolené nebo na služební cestě. Zjistili, že se zajímal omoderní technologie, byl příznivcem zdravého životního stylu a rádsportoval. Novinářka Judita Matyášová bude vyprávět, jak probíhalodoslova detektivní pátrání po autentických kafkovských místech. V rámcipřednášky zazní úryvky z nové knihy S Kafkou na cestách, kterouMatyášová a Jindra letos vydali v nakladatelství Labyrint, kde popisujívíce než dvacetileté pátrání po stopách slavného literáta. Více oprojektu: www.cestyfranzekafky.czVstupné dobrovolné.
Tantehorse: Invisible I./Hannah

Tantehorse: Invisible I./Hannah Představení se koná v HaDivadle, Alfa pasáž, Poštovská 8d středa 27. listopadu v 19,30 hodin Autobiografické představení o nevšední herečce a zpěvačce Haně Frejkové jako archeologie osobní minulosti Na pomezí lehce zaprášeného stand upu a tichých metaforických obrazů se vypráví příběh o hledání vlastního místa ve světě, příběh o neutuchající energii ženy, která se nedobrovolně stala hrdinkou antické tragédie, ale pořád to nevzdala. O ženě, která řeší svůj vztah s mámou, usiluje o své profesní zařazení, snaží se o ucelenou rodinu, kde fungují rodiče i děti, a v neposlední řadě se touží uplatnit i v posledním období svého života! Hana Frejková se v dialogu s tanečnicí Markétou Jandovou, sound designerem Martinem Tvrdým a režisérkou Miřenkou Čechovou noří do vzpomínek na dětství, na nedobrovolnou výlučnost, a s vtipem komentuje pozici stárnoucí ženy – umělkyně, jíž divadlo přináší jeden z důležitých smyslů života. Hana Frejková se narodila v Londýně, kam její rodiče emigrovali těsně před začátkem 2. sv. války. Otec, Ludvík Frejka, ekonom (původním jménem Ludwig Freund) pocházel z asimilované židovské rodiny v Liberci. Matka, Alžběta Frejková, herečka (rozená Elisabeth Henke-Warnholtz) pocházela z bohaté obchodnické rodiny v Hamburku. V roce 1952 byl Ludvík Frejka ve vykonstruovaném soudním procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu smrti a popraven. Hana s matkou musela opustit Prahu a byly přestěhovány do pohraničí. V roce 2007 vyšla Haně Frejkové autobiografická kniha Divný kořeny, ve které otevřeně vypráví o svém vlastním mládí a hereckých začátcích včetně zkušeností s drogami a alkoholem. Vypráví o nevšedních osudech svých rodičů v pohnuté poválečné době. Vstupenky (320,-/220,-) k zakoupení v HaDivadle. foto: Vojtěch Brtnický