Štítek: středa 9. října v 18 hodin

Vliv velkých dějin na osudy Židů v době šoa na příkladu Miroslavi

Vliv velkých dějin na osudy Židů v době šoa na příkladu Miroslavi středa 9. října v 18 hodin Pro Židy v jihomoravském pohraničí válka začala již na podzim roku 1938, kdy po záboru pohraničí Německou říší přišli během krátké chvíle o domov, postavení a majetek. Většina z nich uprchla do vnitrozemí, zejména do Brna a Prahy, kde je čekala nejistá budoucnost. Ta se obvykle naplnila v podobě pozdějších transportů. Mezi uprchlíky byli i Židé z Miroslavi, která patřila mezi tradičních 52 židovských obcí na Moravě. V polovině 19. století utvářelo místní židovskou obec přes 800 osob. Až do roku 1924 se jednalo o samostatnou politickou obec. Před vypuknutím druhé světové války čítal počet miroslavských Židů necelých 300 osob, polovina z nich žila mimo původní ghetto. Židé byli v této době pevnou součástí pestrého obrazu Miroslavi, který tvořily český a německý jazyk a katolické, evangelické a židovské náboženství. Miroslavští Židé byli nejen obchodníky, ale také zemědělci, lékaři a učiteli. Několik rodin vlastnilo místní podniky a patřilo k významným zaměstnavatelům. Při detailním zkoumání osudů jednotlivých miroslavských rodin v době šoa zjišťujeme, jak překvapivě různorodé byly. Na konkrétních příbězích můžeme doložit, jakým situacím nacistická perzekuce své oběti vystavovala a jak na ně tyto oběti reagovaly. Program připravil Aleš Bednařík, který žije v Miroslavi od roku 1999. Od té doby se s různou intenzitou soukromě věnuje bádání po osudech miroslavských obětí šoa. Je zaměstnán v oboru informačních technologií. Vystudoval informatiku a sociologii na Univerzitě Karlově v Praze. Debatovat s ním bude historička Táňa Klementová. Vstupné dobrovolné. zdroj: Yad Vashem/Collections/Photos/Misslitz, Czechoslovakia, family photograph next to the Donath family house, 1928/Carmit Sagie Collection/10469/10