Autor: admin

Bílá místa Židovské Moravy a Slezska

Proudloužení výstavy NAŠE DOMY

Prodloužení výstavy NAŠE DOMY Vzhledem k velkému zájmu prodlužujeme výstavu NAŠE DOMY do 28. 4.! Výstava komplexně představuje téma arizace nemovitého majetku Vystěhovaleckým fondem v Brně. Osmi vybraným brněnským domům se věnuje blíže. Předkládaný soubor informací patří k soukolí holokaustu, byť tam náš zájem nekončí. Příběhy jednotlivých domů se samozřejmě ubíraly po skončení války různými cestami dál. A je více než pravděpodobné, že vstoupily do života i vám. Vstupné dobrovolné.

Fioretta

Fioretta neděle 28. dubna v 17 hodin KINO ART, Brno, Cihlářská 19 Fioretta – první a jediné uvedení úspěšného filmu v České republice za osobní účasti hlavního protagonisty Randyho Schoenberga Dokumentární film Fioretta se od svého vzniku v roce 2023 promítal na festivalech v Los Angeles, Curychu, Woodstocku, Cincinatti nebo v ANU Museum v Tel Avivu… ale dosud nebyl uveden v České republice, přestože se tu částečně odehrává. Americký režisér Matthew Mishory v něm představuje kus historie viděný optikou rodinného příběhu Randola “Randy” Schoenberga, který je vnukem rakousko-amerického skladatele klasické hudby Arnolda Schoenberga, ale také je od dětství přímo posedlý genealogií. Ve filmovém cestopisu křižují Randy a jeho syn Joey Prahu, Vídeň nebo Benátky a postupně odhalují fascinující detaily židovské minulosti své rodiny. V době internetu a snadno dostupných virtuálních světů oslavuje Fioretta skutečné zážitky, včetně objevování starých textů, procházení staletých pohřebišť nebo radost se sdílení společné tabule s nově objevenými příbuznými. (S použitím textu Adama Schartoffa) Film v původním znění s titulky. Vstupné: 140 Kč základní vstupné, 120 Kč studenti/senioři/ZTP

Občané země nikoho. Neviditelní uprchlíci roku 1938

Občané země nikoho. Neviditelní uprchlíci roku 1938 pondělí 15. dubna v 18 hodin Co byla země nikoho, jak vznikala a proč v ní zůstávali hlavně židovští uprchlíci? S historikem Michalem Franklem o lidech mezi hranicemi, ztrátě občanství ve středovýchodní Evropě na konci 30. let 20. století. Přednáška se bude zabývat nejen historií a mapování země nikoho, ale na příkladech svědectví uprchlíků také přiblíží jejich vnímání vyloučení zahranice států a bude analyzovat, jakou roli obrazy těchto prostorů a lidí hrály v médiích a na veřejnosti. Věnovat se bude také možnostem a problémům pomoci ze strany humanitárních organizací. Vstupné dobrovolné. Zdroj foto: Wiener Holocaust Library, Londýn

Na chlebíček U Hahnů 

Na chlebíček U Hahnů čtvrtek 4. dubna v 18 hodin Na přelomu století si na Kobližné ulici otevřeli Gustav a Hermína Hahnovi lahůdkářství. Podniku se dařilo velmi dobře, a tak v něm našel později uplatnění i jejich syn s manželkou. Rodina se přestěhovala z Kobližné na Grohovu ulici do nově postaveného moderně pojatého domu. Je to jeden z arizovaných domů, o jejichž příbězích pojednává v Malém Mehrinu aktuální výstava NAŠE domy. Vzpomínku na rodný dům nám při návštěvě výstavy zanechal pan Jiří Hála, vnuk Hahnových. Do Terezína jej spolu s rodiči deportovali, když mu bylo necelých pět let. Proto o sobě říká, že patří k jedné a půlté generaci pamětníků. O přeživších holokaustu se hovoří jako o tzv. první generaci, o jejich dětech jako o druhé. Pan Jiří Hála přijal naše pozvání k dubnové debatě s historičkou Táňou Klementovou a vy můžete být u toho. Vstupné dobrovolné.

Genealogické bádání – cesta tam a zase zpátky

Genealogické bádání – cesta tam a zase zpátky pondělí 25. března v 18 hodin Pro mnohé z nás je jistě vzrušující znát odpověď na otázku Kdo byli moji předci? Nejen ti neznámí a bezejmenní, ale zejména ti nejbližší, kteří žili na konkrétních místech a s nimiž máme společnou DNA a mnohé povahové rysy… Jak praví Wikipedie: Genealogie (řec. génos, lat. genus = rod) je pomocná věda historická, která zkoumá vztahy mezi lidskými jedinci, vyplývající z jejich společného rodového původu. Do těchto tajů často a rád vstupuje i Julius Müller, ředitel společnosti Toledot – centra pro židovskou genealogii v Praze, která vznikla v roce 2001. Toledot je hebrejsky generace. Vstupné dobrovolné.

TGM a židé, židé a TGM

TGM a židé, židé a TGM REFEKTÁŘ MENDELOVA MUZEA  Mendlovo nám. 1aúterý 12. března v 15 hodin G. Masaryk je dodnes, zejména v důsledku Hilsnerovy aféry, vnímán jako politik s pozitivním přístupem k židovské menšině. Masarykův postoj vůči židům ale nebyl tak jednoznačný, jak se často uvádí. Přednáška se bude věnovat proměnám Masarykových názorů na židovství a událostem, jež ovlivnily jeho postoje. Zároveň přiblíží vztah významných židovských osobností ke vzniku Československa a jeho prvnímu prezidentovi. Přednáška historičky Táni Klementové se koná v rámci Masarykových dnů pořádaných Masarykovou univerzitou. Bližší informace k celému programu naleznete na www.masarykovydny.cz. 

Rodinné dědictví

Rodinné dědictví pondělí 11. března v 18 hodin Pozvání na besedu o tom, jak ve svých životech nakládají se složitým rodinným dědictvím, přijaly dvě inspirativní ženy. První z nich, Eva Lustigová, dcera spisovatele Arnošta Lustiga a Věry Weislitzové, autorka filmu Tvoje slza, můj déšť, přijíždí do Brna představit v rámci Masarykových dní knihu Arnoštova cesta. Mluvit budeme nejen o ní, ale i o dalších projektech, jimiž Eva rozvíjí myšlenkový odkaz svého otce. Připomeneme také básnickoutvorbu její mámy. Druhou diskutující bude Karen Kruger, vnučka brněnské rodiny Türklových, která vloni v Brně s úspěchem promítla svůj dokumentární film Dopisy z Brna. Snímek na základě desítek dopisů, které se ke Karen v rámci dědictví dostaly, mapuje její cestu k porozumění rodinné minulosti a hledání svých vlastních kořenů. Moderuje Táňa Klementová. Debata bude v angličtině, na místě bude zajištěn simultánní překlad. Vstupné dobrovolné.

Šoa v české rozhlasové hře

Šoa v české rozhlasové hře úterý 27. února v 18 hodin Přesně před měsícem jsme si připomínali Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. V návaznosti na něj uvádíme přednášku rozhlasového publicisty Mgr. Přemysla Hniličky. Provede nás historií rozhlasové dramatické tvorby a představí v ukázkách jak a kdy se čeští tvůrci věnovali tématu holokaustu – a kdy toto téma naopak nebylo přípustné. Zazní ukázky z her Ludvíka Aškenazyho, Arnošta Lustiga, Jaromíra Ptáčka, ale také zástupců mladší generace. Nabídne širší vhled do této oblasti s příslibem možného zpracování „moravských židovských příběhů“, kterým se chceme věnovat především. Vstupné dobrovolné.

Hachšary v Československu

Hachšary v Československu pondělí 26. 2. v 18 hodin Hachšary – zemědělská výcviková centra, začala v meziválečném Československu vznikat ve 20. letech. Měla za cíl poskytnout židovské mládeži proškolování v oblasti agrikultury a řemesel, ale i praktickou výuku pro život v kolektivních osadách – kibucech. Ideologická příprava hachšar vycházela z konceptu socialistického sionismu a jejím cílem bylo vytvořit zemědělskou a dělnickou třídu v Palestině. Vedle praktických dovedností byla ve  výcvikových táborech zdůrazňována rovnost členů, byl vyžadován smysl pro zodpovědnost, povinnost, spravedlnost a silný pocit solidarity mezi jednotlivými členy. Přednáška Daniely Bartáková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR se rovněž pokusí postihnout proměny celého konceptu v reakci na blížící se začátek války a nutnost zajistit vystěhování co největšímu počtu židovské mládeže. Vstupné dobrovolné.