Život a dílo židovského architekta Norberta Trollera
Život a dílo židovského architekta Norberta Trollera úterý 13. května od 18 hodin Norbert Troller (1896–1981) byl významným brněnským židovským architektem. Po studiích v Brně a Vídni pracoval jako samostatný architekt. Známé jsou zejména jeho modernizované obchodní portály, prodejní a bytové interiéry, ale i vily či polyfunkční domy. Je rovněž autorem kreseb zachycujících každodenní život v Terezíně. Troller přežil i Osvětim a v roce 1948 emigroval do USA, kde pokračoval v úspěšné architektonické kariéře. Historička architektury Zuzana Ragulová ve své přednášce představí významná díla všech jeho tvůrčích období. Vstupné dobrovolné.
Poezie za zdí
Poezie za zdí pátek 25. dubna v 17,30 hodin Vila Löw-Beer, Drobného 297, Brno Večer věnovaný básnické tvorbě autorek a autorů vězněných v Terezíně. Zazní verše Ilse Weber, Michala Flacha, Roberta Desnose, Anny Hanny Friesové a dalších. Přednes doplní komentář o umění v terezínském ghettu. Účinkují: Táňa Klementová – historický komentář, Adéla Kratochvílová –přednes, Michal Bumbálek – přednes, Lubor Pokluda – hudební doprovod. Program se koná ve spolupráci s Muzeem Brněnska. Vstupné na místě.
Pavel Kosatík: Psychoanalýza v českých zemích: K čemu byla, k čemu je…
Pavel Kosatík: Psychoanalýza v českých zemích: K čemu byla, k čemu je… úterý 22. dubna v 18 hodin V čem je psychoanalýza židovská a je "jenom" židovská? Jaké je její postavení dnes v chaosu stovek terapií, kdy člověk nejčastěji narazí nikoli na pokračovatele metody, ale na hlasatele „holistického“principu? A kam jít, když je člověku špatně? Jaký druh svobody to dává a čím za něj člověk platí? Pavel Kosatík, kterého známe především díky jeho spisovatelské, publicistické a scénáristické činnosti, se k psychoanalýze dostal jako novinář v roce 1993. Celkem devět let se jí intenzivněvěnoval, ale když se ve výcviku rozhodoval, jestli se má stát jeho povoláním, neodvážil se. Přesto o tomto období říká: Je to nejcennější vzdělání nebo sebepoznání mého života… Vstupné dobrovolné. Počet míst omezen, rezervujte si prosím své místo na e-mailu: kralova@malymehrin.cz. Děkujeme.
Touha žít. (Ne)obyčejný příběh Františka Färbera z Kroměříže – vernisáž výstavy
Touha žít. (Ne)obyčejný příběh Františka Färbera z Kroměříže – vernisáž výstavy úterý 8. dubna v 18 hodin Kresby inspirované životem Františka Färbera, kroměřížského pamětníka holokaustu. Autorem kreseb je čínský výtvarník Han Jiang Xue, žijící trvale v Česku. Vystavené kresby vznikly jako podklad k edukačnímu komiksu pro Muzeum Kroměřížska. Ten si dal za úkol sledovat otisk velkých dějinnýchudálostí 20. století v životě Františka Färbera, jehož rodina patřila ke kroměřížské židovské obci. Kresby vycházejí z historických pramenů, např. z rodinných fotografií, korespondence či předmětů, které jsou uloženy v depozitáři muzea. Těšíme se na přislíbenou přítomnost samotného autora kreseb i zástupce Muzea Kroměřížska, pro kterou výstava v roce 2023 vznikla. Vstupné dobrovolné.
Christfried Tögel: Z Haliče přes Rusko, Moravu a Sasko do Vídně: Odysea rodiny Freudových
Christfried Tögel: Z Haliče přes Rusko, Moravu a Sasko do Vídně: Odysea rodiny Freudových MUNI, Komenského nám. 2, sál Sira Rogera Scrutona č. 300 neděle 6. dubna od 11 hodin Shodli jsme se s chatem GPT, že celosvětově nejznámější osobností s moravskými kořeny je Sigmund Freud. Dělí se svorně o přední příčku s Gregorem Mendelem. Kolik je toho však známého o původu nejslavnějšího příborského rodáka? Může studium jeho rodinných kořenů a míst, kde rodina Freudových pobývala, ještě něco nového přinést? Přednáška Christfrieda Tögela, předního znalce života a díla Sigmunda Freuda, bude uvedena v rámci konference Bílá místa židovské Moravy a Vídně. Na místě bude zajištěn překlad do češtiny. Konferenci pro odbornou i laickou veřejnost pořádáme ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Vstup volný.
Bílá místa židovské Moravy a Vídně
Bílá místa židovské Moravy a Vídně 6. dubna 2025 „Morava byla po staletí útočištěm židů ze sousedních zemí a tito nověpříchozí přispívali mnoha způsoby ke kultuře, společnosti a náboženskému životu moravských židů. Od poloviny 18. století Morava židovské migranty spíše sama produkovala, nejprve kvůli represivním omezením pobytu, zaměstnání a sňatků, a poté paradoxně kvůli svobodám, které přinesla emancipace, nejprve v roce 1848 a finálně v roce 1867. V důsledku toho se moravští židé rozptýlili po celé Evropě a přispěli k mnoha náboženským, politickým, vědeckým, hudebním a ideologickým hnutím 19. a 20. století.“ Těmito slovy zahajoval při loňském konferenčním setkání Michael L.Miller svoji přednášku Moravští židé: evropská perspektiva. Pojďme sespolečně zamýšlet nad přesahy židovské Moravy do Vídně a opačně nad rolí Vídně a Dolního Rakouska v životě moravských židovských komunit.Jako hlavní řečník naše pozvání přijal Prof. Dr Christfried Tögel –editor několika vydání dopisů Sigmunda Freuda a autor 10 knih o výzkumu snů a Freudova životopisu, editor kompletního vydání díla Sigmunda Freuda ve 23 svazcích Sigmund Freud – Hauptseite. Své návrhy příspěvků o bílých místech ve vztahu židovské Moravy aDolního Rakouska napříč časem, které se Vám podařilo výzkumem pokrýtnebo o nichž tušíte, že na bádání teprve čekají, zasílejte prosím vrozsahu do 150 slov na adresu muzeum@malymehrin.cz do 31. ledna 2025.Program konference finalizujeme během února. Program akce je ke stažení zde
Oskar Spielmann, Středoevropan v Alžírsku
Oskar Spielmann, Středoevropan v Alžírsku středa 26. března v 18 hodin V návaznosti na vydanou monografii a loňské výstavy v Chebu a v Olomouci přednáška Mgr. Ivo Habána, Ph.D. přiblíží osudy brněnského malíře s židovskými kořeny, jehož příběh a tvorba propojuje historii Brna, Alžírska i Francie. Oskar Spielmann (1901–1974) se vymyká z tradiční linky českých a moravských Němců více než třicetiletým pobytem v Maghrebu. Jeho tvorba na hranici pohádky a fantazie otevírá kromě specifické reflexe z našeho pohledu exotických témat i obecnější problematiku působení středoevropského umělce na severu Afriky na sklonku koloniální éry. Pozornost bude věnována též osudům Oskarových bratrů, architekta Paula Spielmanna (1900–1978) a fotografa Roberta Spielmanna (1913–2006) a otázkám dalšího směřování kulturního odkazu rodiny Spielmannů, zpracovávaného na platformě Petr Spielmann Archiv. Vstupné dobrovolné.
Izraelci a Palestinci ve stínu 7. října 2023
Izraelci a Palestinci ve stínu 7. října 2023 úterý 18. března v 18 hodin Hlubší souvislosti nejdelšího politického sporu na Blízkém východě a jeho současné podoby pohledem Marka Čejky. Ten se zabývá již od roku 1998 Blízkým východem, který od té doby často navštěvuje, zvláště pak oblast izraelsko-palestinského konfliktu. Je autorem knihy „Izrael a Palestina“ a řady dalších knížek a článků o Blízkém východě. Vstupné dobrovolné.
Co se stalo se zabaveným židovským majetkem za války a po válce?
Co se stalo se zabaveným židovským majetkem za války a po válce? pondělí 10. března v 18 hodin Historička Jana Jirásková a judaista Jiří Blažek vysvětlí, jak fungovalo systematické zabavování židovského majetku v průběhu 2. světové války. V rámci přednášky přiblíží, podle čeho se určovalo, která umělecká díla mají nejvyšší hodnotu, a jak se podařilo, že některé obrazy či grafiky byly zachráněné před nacisty. Přednášející pohovoří také o badatelské práci, kdy pátrají po zabavených uměleckých předmětech. Jana Jirásková vystudovala historii a religionistiku na Západočeské univerzitě v Plzni. V Centru pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, o. p. s., pracuje od roku 2013 a zaměřuje se na mechanismy konfiskací a restituce majetku obětí druhé světové války. Od roku 2023 je ředitelkou této instituce. Jiří Blažek vystudoval judaistiku na Univerzitě Karlově a Hebrew University v Jeruzalémě. Od roku 2008 pracuje jako překladatel, editor a vydavatel židovské náboženské literatury, a jako průvodce a přednášející Židovského muzea v Praze. Od roku 2023 pracuje jako badatel Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, o.p.s. Vstupné dobrovolné.
I takovýhle pěkný záběry uměl děda…
I takovýhle pěkný záběry uměl děda… čtvrtek 27. února v 18 hodin Přijměte pozvání na debatní večer v aktuální výstavě Oči otevřený, ruce připravený. Světy Arnošta Beneše (1900 Třebíč-1943 Auschwitz), která připomíná třebíčského rodáka nadaného mnoha talenty, širší osudy rodiny Benešových i židovskou historii Třebíče. Při přípravě výstavy zůstala spousta fotografií nezveřejněných, několik předmětů nevystavených a mnoho historek nevyprávěných. Proto jsme připravili debatu s vnuky Arnošta Beneše Jiřím a Petrem Urbanovými, kterou povede historička Táňa Klementová. Vstupné dobrovolné.
