Z depozitářů Památníku Terezín…

Z depozitářů Památníku Terezín… středa 11. prosince v 18 hodin Naše pozvání přijal Tomáš Raichl, správce depozitářů Památníku Terezín.Svojí přednáškou obsáhne výtvarné umění vytvořené v ghettu včetně tvorbyvzniklé pro oficiální terezínskou komandaturu SS. Představí expresivněpojatá díla zachycující skutečný život a utrpení na tomto místě,dokumentární a upomínkové výtvarné práce od profesionálních umělců iamatérů, portréty i umělecká díla a dekorativní předměty navrhované avytvářené v tamních dílnách. Seznámí s nejvýznamnějšími malíři ghetta svyzdvihnutím tvorby a životních osudů brněnského malíře Otto Ungara avazby Františka Kiena k jižní Moravě, konkrétně k Bzenci. Neopomene tzv.aféru terezínských malířů, tedy odhalení umělců zachycujících skutečnýživot v ghettu komandaturou SS a jejich zatčení za „propagandu hrůzy“ adalší osudy. Přednáška bude pronesena ve výstavě kreseb GiselyRottonara, tedy ženy, která byla do Terezína v roce 1942 odvlečena a posedmi měsících zde podlehla následkům tyfu. Vstupné dobrovolné.

Franz Kafka jako cestovatel a sportovec

Franz Kafka jako cestovatel a sportovec úterý 3. prosince v 18 hodin Originální příběhy Franze Kafky inspirují čtenáře po celém světě. Letosje 100. výročí úmrtí slavného spisovatele, který je většinou prezentovánjako někdo, kdo byl nemocný a smutný. Prý ho nic kromě psaní nebavilo.Ve skutečnosti byl Kafkův život mnohem zajímavější. Novinářka JuditaMatyášová a fotograf Jan Jindra navštívili 70 míst po celé Evropě, kdebyl Kafka na dovolené nebo na služební cestě. Zjistili, že se zajímal omoderní technologie, byl příznivcem zdravého životního stylu a rádsportoval. Novinářka Judita Matyášová bude vyprávět, jak probíhalodoslova detektivní pátrání po autentických kafkovských místech. V rámcipřednášky zazní úryvky z nové knihy S Kafkou na cestách, kterouMatyášová a Jindra letos vydali v nakladatelství Labyrint, kde popisujívíce než dvacetileté pátrání po stopách slavného literáta. Více oprojektu: www.cestyfranzekafky.czVstupné dobrovolné.

Tantehorse: Invisible I./Hannah

Tantehorse: Invisible I./Hannah Představení se koná v HaDivadle, Alfa pasáž, Poštovská 8d středa 27. listopadu v 19,30 hodin Autobiografické představení o nevšední herečce a zpěvačce Haně Frejkové jako archeologie osobní minulosti Na pomezí lehce zaprášeného stand upu a tichých metaforických obrazů se vypráví příběh o hledání vlastního místa ve světě, příběh o neutuchající energii ženy, která se nedobrovolně stala hrdinkou antické tragédie, ale pořád to nevzdala. O ženě, která řeší svůj vztah s mámou, usiluje o své profesní zařazení, snaží se o ucelenou rodinu, kde fungují rodiče i děti, a v neposlední řadě se touží uplatnit i v posledním období svého života! Hana Frejková se v dialogu s tanečnicí Markétou Jandovou, sound designerem Martinem Tvrdým a režisérkou Miřenkou Čechovou noří do vzpomínek na dětství, na nedobrovolnou výlučnost, a s vtipem komentuje pozici stárnoucí ženy – umělkyně, jíž divadlo přináší jeden z důležitých smyslů života. Hana Frejková se narodila v Londýně, kam její rodiče emigrovali těsně před začátkem 2. sv. války. Otec, Ludvík Frejka, ekonom (původním jménem Ludwig Freund) pocházel z asimilované židovské rodiny v Liberci. Matka, Alžběta Frejková, herečka (rozená Elisabeth Henke-Warnholtz) pocházela z bohaté obchodnické rodiny v Hamburku. V roce 1952 byl Ludvík Frejka ve vykonstruovaném soudním procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu smrti a popraven. Hana s matkou musela opustit Prahu a byly přestěhovány do pohraničí. V roce 2007 vyšla Haně Frejkové autobiografická kniha Divný kořeny, ve které otevřeně vypráví o svém vlastním mládí a hereckých začátcích včetně zkušeností s drogami a alkoholem. Vypráví o nevšedních osudech svých rodičů v pohnuté poválečné době. Vstupenky (320,-/220,-) k zakoupení v HaDivadle. foto: Vojtěch Brtnický

Pohled na Terezín jako na „starobní ghetto“

Pohled na Terezín jako na „starobní ghetto“ čtvrtek 21. listopadu v 18 hodin V lednu 1942 se konala nechvalně známá konference ve Wannsee, která terezínskému ghettu přisoudila novou roli – mělo sloužit jako „starobní ghetto“ pro Židy z Německa a Rakouska. V již tak drsných podmínkách Terezína byly životní poměry pro staré vězně ještě krutější. Staří lidé, oslabení věkem a zdravotními problémy, čelili nejen naprosto nedostatečné stravě, hygienickým nedostatkům a špatným ubytovacím podmínkám, ale také odloučením od svých rodin a izolací od ostatních vězňů. Přednáška Radany Rutové z Památníku Terezín se zaměří nejen na životní situaci a postavení starých vězňů v rámci nuceného společenství terezínského ghetta, ale i na podpůrné aktivity, které měly jejich utrpení alespoň částečně zmírnit. Rádi bychom tak přímo v probíhající výstavě kreseb Gisely Rottonara, která, když kresby v Terezíně tvořila, svým věkem 69 let patřila právě do této tak trochu informacemi opomíjené skupiny vězněných osob. Vstupné dobrovolné.

pro nemoc zrušeno – Příjmení Židů jako stopa jejich života a kultury

PRO NEMOC ZRUŠENO DOUMLOUVÁME NÁHRADNÍ TERMÍN Příjmení Židů jako stopa jejich života a kultury pondělí 11. listopadu v 18 hodin Co je příjmení, proč je máme, odkud se vzala, co prozrazují Emeritní profesor Masarykovy univerzity prof. Rudolf Šrámek ve své přednášce představí syntézu svých bádaní na brněnském židovském hřbitově. Od obecného úvodu o původu příjmení se posluchači dostanou s přednášejícím ke specifičnosti příjmení u Židů a dozvědí se o zvláštnostech těchto příjmení, která jsou vlastně stopou jejich životů a kultury. Prof. Šrámek, známý také ze svého dlouholetého badatelského působení v Akademii věd ČR, patří k našim předním lingvistům, znalcům především v oblasti vlastních jmen.   Vstupné dobrovolné.

Pavel Kosatík: Podnikání pod Davidovou hvězdou

Pavel Kosatík: Podnikání pod Davidovou hvězdou čtvrtek 31. října v 18 hodin Program se koná ve vile Löw-Beer, Drobného 297, Brno Čas překryl historickou skutečnost, jak podstatně přispěly k průmyslovému rozkvětu a šíření dobrého jména první republiky rodiny židovských magnátů. Nejenom brněnští Tugendhatové a Löw-Beerové, ale i pražští Kolbenové, Bondyové a Petschkové, chrudimští Popperové a další. Je dobré si připomenout, že za jejich úspěchy stála tvrdá práce, obchodní talent a odvaha jednotlivců. Většina z nich také proslula svou filantropií. Příběhy židovských rodin mají nejen historickou výpovědní hodnotu, ale jsou současně i epickými dramaty, které smetl vichr historických událostí: nejdříve proti nim vystoupili nacisté, a ti, kdo přežili, pak stáli tváří v tvář novým tvrdostem ze strany komunistů. Svoji novou knihu přijede do Brna představit Pavel Kosatík. Autor třiceti publikací o novodobé české historii, ale i scenárista řady TV dokumentů a hraných filmů. Besedu povede historička Táňa Klementová. Ve spolupráci Muzea Brněnska – vily Löw-Beer a Nadačního fondu Mehrin. Vstup volný.

Potřebuje morálka a etika náboženství?

Potřebuje morálka a etika náboženství? středa 23. října v 18 hodin Profesor jaderné chemie, RNDr. Jiří Hála, člen Židovské obce Brno a také jeden z posledních přeživších, který strávil jako dítě tři roky v Terezíně, vydává novou, v pořadí již pátou knihu. Na rozdíl od těch prvních, odborných, v nichž se zaměřil na radioaktivitu, upřel v posledních knihách svůj zrak především k toxické pozornosti, jíž věnovala v minulosti katolická církev „dětem Jeruzaléma“. Knihu Potřebuje morálka a etika náboženství? sestavil jako editor z úvah devíti anglosaských filosofů a jednoho lékaře. Odpověď není, už podle toho, jak je název knihy postaven, těžké odhadnout. Eseje obsažené v knize ale nutí čtenáře uvažovat o tématu v širších souvislostech, než je běžné. Beseda vydavatele s autorem. Vstupné dobrovolné.

Vliv velkých dějin na osudy Židů v době šoa na příkladu Miroslavi

Vliv velkých dějin na osudy Židů v době šoa na příkladu Miroslavi středa 9. října v 18 hodin Pro Židy v jihomoravském pohraničí válka začala již na podzim roku 1938, kdy po záboru pohraničí Německou říší přišli během krátké chvíle o domov, postavení a majetek. Většina z nich uprchla do vnitrozemí, zejména do Brna a Prahy, kde je čekala nejistá budoucnost. Ta se obvykle naplnila v podobě pozdějších transportů. Mezi uprchlíky byli i Židé z Miroslavi, která patřila mezi tradičních 52 židovských obcí na Moravě. V polovině 19. století utvářelo místní židovskou obec přes 800 osob. Až do roku 1924 se jednalo o samostatnou politickou obec. Před vypuknutím druhé světové války čítal počet miroslavských Židů necelých 300 osob, polovina z nich žila mimo původní ghetto. Židé byli v této době pevnou součástí pestrého obrazu Miroslavi, který tvořily český a německý jazyk a katolické, evangelické a židovské náboženství. Miroslavští Židé byli nejen obchodníky, ale také zemědělci, lékaři a učiteli. Několik rodin vlastnilo místní podniky a patřilo k významným zaměstnavatelům. Při detailním zkoumání osudů jednotlivých miroslavských rodin v době šoa zjišťujeme, jak překvapivě různorodé byly. Na konkrétních příbězích můžeme doložit, jakým situacím nacistická perzekuce své oběti vystavovala a jak na ně tyto oběti reagovaly. Program připravil Aleš Bednařík, který žije v Miroslavi od roku 1999. Od té doby se s různou intenzitou soukromě věnuje bádání po osudech miroslavských obětí šoa. Je zaměstnán v oboru informačních technologií. Vystudoval informatiku a sociologii na Univerzitě Karlově v Praze. Debatovat s ním bude historička Táňa Klementová. Vstupné dobrovolné. zdroj: Yad Vashem/Collections/Photos/Misslitz, Czechoslovakia, family photograph next to the Donath family house, 1928/Carmit Sagie Collection/10469/10

Kresby z Terezína – Deník Gisely Rottonara

Kresby z Terezína – Deník Gisely Rottonara pondělí 23. září v 18 hodin Ihned po své deportaci do terezínského ghetta v červenci 1942 začala téměř sedmdesátiletá vídeňská malířka Gisela Rottonara dokumentovat své okolí do kresleného deníku. Na listech bloku zachycovala své dojmy, terezínská zákoutí i tváře lidí. Po necelých šesti měsících v ghettu umírá. Deník s kresbami však díky spoluvězenkyni, které jej před svou smrtí svěřila, žije dál. Přijměte pozvání na vernisáž kreseb Gisely Rottonara, které budou představeny českému publiku poprvé. Výstavu zapůjčil Institut für jüdische Geschichte Österreichs

Místa, kde byly moravské svitky Tóry doma – zakončení výstavy se Sheilou Pallay

Místa, kde byly moravské svitky Tóry doma – zakončení výstavy se Sheilou Pallay úterý 17. září v 18 hodin Jak dnes vypadají místa, odkud pocházely moravské svitky a jak se mění paradigma pamětních svitků Tóry, které byly ve čtyřicátých letech nuceně shromážděny v Praze a v roce 1964 prodány do Londýna? Po těchto místech putovala americká fotografka Sheila Pallay v doprovodu genealoga Julia Müllera. Ve společném rozhovoru s vámi se vrátí k prožitým setkáním s místy i lidmi. Představí i knihu Světlo zpoza stínů, jenž na základě společné cesty vznikla. A jak sami v úvodu knihy píší – Tato kniha je věnována těm členům české židovské komunity, kteří byli tak prozíraví, že zachránili svitky Tóry a uložili je do bezpečí. Bez jejich úsilí by byly tyto svitky navždy zničeny. A také těm, kteří se zasadili o záchranu synagog, protože podle nich bylo „správné tak učinit“. Bez nich by se naše cesta nikdy neuskutečnila. Beseda v angličtině s českým překladem. Vstupné dobrovolné.