Rubrika: Nezařazené

Touha žít. (Ne)obyčejný příběh Františka Färbera z Kroměříže – vernisáž výstavy

Touha žít. (Ne)obyčejný příběh Františka Färbera z Kroměříže – vernisáž výstavy úterý 8. dubna v 18 hodin Kresby inspirované životem Františka Färbera, kroměřížského pamětníka holokaustu. Autorem kreseb je čínský výtvarník Han Jiang Xue, žijící trvale v Česku. Vystavené kresby vznikly jako podklad k edukačnímu komiksu pro Muzeum Kroměřížska. Ten si dal za úkol sledovat otisk velkých dějinnýchudálostí 20. století v životě Františka Färbera, jehož rodina patřila ke kroměřížské židovské obci. Kresby vycházejí z historických pramenů, např. z rodinných fotografií, korespondence či předmětů, které jsou uloženy v depozitáři muzea. Těšíme se na přislíbenou přítomnost samotného autora kreseb i zástupce Muzea Kroměřížska, pro kterou výstava v roce 2023 vznikla. Vstupné dobrovolné.

Christfried Tögel: Z Haliče přes Rusko, Moravu a Sasko do Vídně: Odysea rodiny Freudových

Christfried Tögel: Z Haliče přes Rusko, Moravu a Sasko do Vídně: Odysea rodiny Freudových MUNI, Komenského nám. 2, sál Sira Rogera Scrutona č. 300 neděle 6. dubna od 11 hodin Shodli jsme se s chatem GPT, že celosvětově nejznámější osobností s moravskými kořeny je Sigmund Freud. Dělí se svorně o přední příčku s Gregorem Mendelem. Kolik je toho však známého o původu nejslavnějšího příborského rodáka? Může studium jeho rodinných kořenů a míst, kde rodina Freudových pobývala, ještě něco nového přinést? Přednáška Christfrieda Tögela, předního znalce života a díla Sigmunda Freuda, bude uvedena v rámci konference Bílá místa židovské Moravy a Vídně. Na místě bude zajištěn překlad do češtiny. Konferenci pro odbornou i laickou veřejnost pořádáme ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Vstup volný.

Bílá místa židovské Moravy a Vídně

Bílá místa židovské Moravy a Vídně 6. dubna 2025 „Morava byla po staletí útočištěm židů ze sousedních zemí a tito nověpříchozí přispívali mnoha způsoby ke kultuře, společnosti a náboženskému životu moravských židů.  Od poloviny 18. století Morava židovské migranty spíše sama produkovala, nejprve kvůli represivním omezením pobytu, zaměstnání a sňatků, a poté paradoxně kvůli svobodám, které přinesla emancipace, nejprve v roce 1848 a finálně v roce 1867. V důsledku toho se moravští židé rozptýlili po celé Evropě a přispěli k mnoha náboženským, politickým, vědeckým, hudebním a ideologickým hnutím 19. a 20. století.“ Těmito slovy zahajoval při loňském konferenčním setkání Michael L.Miller svoji přednášku Moravští židé: evropská perspektiva. Pojďme sespolečně zamýšlet nad přesahy židovské Moravy do Vídně a opačně nad rolí Vídně a Dolního Rakouska v životě moravských židovských komunit.Jako hlavní řečník naše pozvání přijal Prof. Dr Christfried Tögel –editor několika vydání dopisů Sigmunda Freuda a autor 10 knih o výzkumu snů a Freudova životopisu, editor kompletního vydání díla Sigmunda Freuda ve 23 svazcích Sigmund Freud – Hauptseite. Své návrhy příspěvků o bílých místech ve vztahu židovské Moravy aDolního Rakouska napříč časem, které se Vám podařilo výzkumem pokrýtnebo o nichž tušíte, že na bádání teprve čekají, zasílejte prosím vrozsahu do 150 slov na adresu muzeum@malymehrin.cz do 31. ledna 2025.Program konference finalizujeme během února. Program akce je ke stažení zde

Oskar Spielmann, Středoevropan v Alžírsku

Oskar Spielmann, Středoevropan v Alžírsku středa 26. března v 18 hodin V návaznosti na vydanou monografii a loňské výstavy v Chebu a v Olomouci přednáška Mgr. Ivo Habána, Ph.D. přiblíží osudy brněnského malíře s židovskými kořeny, jehož příběh a tvorba propojuje historii Brna, Alžírska i Francie. Oskar Spielmann (1901–1974) se vymyká z tradiční linky českých a moravských Němců více než třicetiletým pobytem v Maghrebu. Jeho tvorba na hranici pohádky a fantazie otevírá kromě specifické reflexe z našeho pohledu exotických témat i obecnější problematiku působení středoevropského umělce na severu Afriky na sklonku koloniální éry. Pozornost bude věnována též osudům Oskarových bratrů, architekta Paula Spielmanna (1900–1978) a fotografa Roberta Spielmanna (1913–2006) a otázkám dalšího směřování kulturního odkazu rodiny Spielmannů, zpracovávaného na platformě Petr Spielmann Archiv. Vstupné dobrovolné.

Izraelci a Palestinci ve stínu 7. října 2023

Izraelci a Palestinci ve stínu 7. října 2023 úterý 18. března v 18 hodin Hlubší souvislosti nejdelšího politického sporu na Blízkém východě a jeho současné podoby pohledem Marka Čejky. Ten se zabývá již od roku 1998 Blízkým východem, který od té doby často navštěvuje, zvláště pak oblast izraelsko-palestinského konfliktu. Je autorem knihy „Izrael a Palestina“ a řady dalších knížek a článků o Blízkém východě. Vstupné dobrovolné.

Co se stalo se zabaveným židovským majetkem za války a po válce?

Co se stalo se zabaveným židovským majetkem za války a po válce? pondělí 10. března v 18 hodin Historička Jana Jirásková a judaista Jiří Blažek vysvětlí, jak fungovalo systematické zabavování židovského majetku v průběhu 2. světové války. V rámci přednášky přiblíží, podle čeho se určovalo, která umělecká díla mají nejvyšší hodnotu, a jak se podařilo, že některé obrazy či grafiky byly zachráněné před nacisty. Přednášející pohovoří také o badatelské práci, kdy pátrají po zabavených uměleckých předmětech. Jana Jirásková vystudovala historii a religionistiku na Západočeské univerzitě v Plzni. V Centru pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, o. p. s., pracuje od roku 2013 a zaměřuje se na mechanismy konfiskací a restituce majetku obětí druhé světové války. Od roku 2023 je ředitelkou této instituce. Jiří Blažek vystudoval judaistiku na Univerzitě Karlově a Hebrew University v Jeruzalémě. Od roku 2008 pracuje jako překladatel, editor a vydavatel židovské náboženské literatury, a jako průvodce a přednášející Židovského muzea v Praze. Od roku 2023 pracuje jako badatel Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, o.p.s. Vstupné dobrovolné.

I takovýhle pěkný záběry uměl děda…

I takovýhle pěkný záběry uměl děda… čtvrtek 27. února v 18 hodin Přijměte pozvání na debatní večer v aktuální výstavě Oči otevřený, ruce připravený. Světy Arnošta Beneše (1900 Třebíč-1943 Auschwitz), která připomíná třebíčského rodáka nadaného mnoha talenty, širší osudy rodiny Benešových i židovskou historii Třebíče. Při přípravě výstavy zůstala spousta fotografií nezveřejněných, několik předmětů nevystavených a mnoho historek nevyprávěných. Proto jsme připravili debatu s vnuky Arnošta Beneše Jiřím a Petrem Urbanovými, kterou povede historička Táňa Klementová. Vstupné dobrovolné.

Nové zprávy ze Svaté země

Nové zprávy ze Svaté země středa 19. února v 18 hodin Martin C. Putna Jaký je Jeruzalém a Tel Aviv nyní, za války? Přesněji, jaký byl o Vánocích a o Chanuce 2024? Kudy -vedou bojové linie uvnitř izraelské společnosti? Jaká je budoucnost křesťanských komunit? A čím vším se nadívají sufganijot? Čerstvou reportáž podá Martin C. Putna, literární historik, profesor na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Vstupné dobrovolné.  

Před světovou slávou. Nekrology za Franze Kafku a budování literární nesmrtelnosti

Před světovou slávou. Nekrology za Franze Kafku a budování literární nesmrtelnosti úterý 11. února v 18 hodin Ines Koeltzsch Franz Kafka se stal od čtyřicátých let 20. století nepochybně ikonou světové literatury. Tato sláva avšak nepřišla ze dne na den. Již po jeho smrti v červnu 1924 se o něm ve střední Evropě stále více psalo a mluvilo. Ve své přednášce o své nové knize „Vor dem Weltruhm“ (Böhlau, Vídeň/Kolín nad Rýnem 2024) Ines Koeltzsch ukazuje, jak prostřednictvím textů, obrazů a mluveného slova známí a neznámí autoři a autorky vzpomínali na Franze Kafku bezprostředně po jeho smrti. Zvláštní důraz klade na vytvoření židovské pamětní komunity, ke které přispěla mimo jiné i malířka a brněnská rodačka Clara Epstein. Vstupné dobrovolné

Dopis Alexandrovi

Dopis Alexandrovi 30. ledna v 18 hodin Večer věnovaný Renatě Laxové, lékařce, vědkyni a vysokoškolské pedagožce v oboru dětské genetiky, které je letos udělena in memoriam Cena města Brna v oblasti “zásluhy o svobodu a demokracii“. Renata Laxová pocházela z brněnské židovské rodiny. Byla jedním z tzv. Wintonových dětí. Z Anglie se po sedmi letech vrátila do Československa k rodičům, kteří také přežili holocaust. Po studiích medicíny se specializovala na pediatrii a lékařskou genetiku. V roce 1968 spolu s manželem-veterinářem a dvěma dcerami emigrovala. Několik let žili v Anglii, v roce 1975 odešli do Spojených států. V Madisonu ve státě Wisconsin, kde se stala jejím působištěm místní univerzita, pak žila téměř do své smrti. Celýživot cítila morální povinnost mluvit o holokaustu s mladými generacemi.Přednášela na toto téma na amerických středních i vysokých školách. Svůjživotní příběh převyprávěla v knize Dopis Alexandrovi (Letter toAlexander), který sepsala pro svého vnuka v roce 2001. Na diskuzi sAnitou Laxovou, dcerou paní Renaty Laxové, která přijíždí do Brna cenupřevzít, zazní úryvky z memoárové knihy i z rozhovorů s maminkou.Vstupné dobrovolné.