Rubrika: Nezařazené

Milan Kundera a židé; přednášejí a diskutují PhDr. Mojmír Jeřábek a PhDr. Milan Uhde

Milan Kundera a židé; přednášejí a diskutují PhDr. Mojmír Jeřábek a PhDr. Milan Uhde Spisovatel Milan Kundera, který vyrůstal v brněnské kulturní „tripolis“, se nikdy netajil svou láskou a obdivem k židovským umělcům. Mojmír Jeřábek, jeden z úzkého okruhu brněnských Kunderových přátel, se domnívá, že v tomto ohledu sehrálo významnou roli Kunderovo chlapecké setkání s hudebním skladatelem Pavlem Haasem. Kundera pocházel z hudební rodiny, a tak není divu, že o hudbě často a rád psal. Jeho esej o jednom z velikánů moderní vážné hudby Arnoldu Schönbergovi je brilantní – a bude to také jedno z hlavních témat našeho večera. Dojde ale i na Kunderův vztah k Franzi Kafkovi, a další z jeho dávných přátel, dramatik Milan Uhde, se bude věnovat Kunderovu proslulému Jeruzalémského projevu. Foto Host

Ten, který nevěděl, zda chce být knězem, či manželem

Ten, který nevěděl, zda chce být knězem, či manželem Přijměte naše pozvání na večer se vzácným a osobitým hostem Janem Špilarem, známým brněnským kadeřníkem a duchovním. Coby vyučený kadeřník se v 18 letech dostal jako maskér do Národního divadla a odtud k líčení herců ve Formanově oscarovém snímku Amadeus. Za rozjezd české sekce Haute Couture Francaise byl oceněn zlatou medailí. Třicet let vede úspěšné kadeřnictví Střihoruký Edward. Dlouhou cestu také ušel ve snaze stát se knězem. Završil ji vysvěcením na jáhna brněnské diecéze, kde připravuje snoubence na manželství a poskytuje duchovní podporu rodinám. Patří k lidem, kteří vstupují do života mnoha lidí a svým jedinečným způsobem vnáší Boha do veřejného prostoru, třeba i nad kadeřnickým křeslem. Květnová debata se dotkne také tématu židovských kořenů Špilarovy rodiny z tatínkovy strany nebo příběhu rodiny Kytlicových, příbuzných z maminčiny strany, oceněných titulem Spravedlivý mezi národy za nezištnou pomoc a ochranu pronásledovaným během holokaustu.   Na místě bude ke koupi kniha, která nezklamala, Kadas Mana. Pět rozhovorů o Bohu mimo kostel, vydaná v loňském roce nakladatelstvím Cesta. Jeden z rozhovorů je veden právě s Janem Špilarem. Večer bude živě streamován na FB Malého Mehrinu.

Rabín Feder a jeho přístup k životu v traumatu

Rabín Feder a jeho přístup k životu v traumatu Květnovou připomínku skončení druhé světové války lze uchopit různými způsoby. My jsme velmi rádi, že naše pozvání přijala PhDr. Zuzana Peterová. K tématu návratu přeživších a přenosu jejich traumat na další generace má osobně i profesně blízko, její rodina ztratila během holokaustu okolo šedesáti členů. Působí jako psychoterapeutka na pražské židovské obci a je autorkou řady knih, mj. o rabínu Richardu Federovi.  Jméno dr. Richarda Federa je neodmyslitelně spjato s Brnem. Narodil se koncem 19. století a dožil se úctyhodného věku 95 let. Dodnes jsou mezi námi ještě ti, kteří jeho vzdělanou a laskavou osobnost pamatují. Ve věku šedesáti let byl zařazen s celou svojí rodinou do transportu do Terezína. I zde se jako rabín snažil v obtížných podmínkách udržovat náboženský život, uzavíral sňatky a svou moudrostí byl oporou svému okolí. Jeho žena zahynula v Terezíně, synové a dcera společně s rodinami byli zavražděni v Osvětimi. Osvobození se z celé své široké rodiny dožil jako jediný. V roce 1953 byl zvolen oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí a přestěhoval se do Brna. Zůstal zde i po roce 1961, kdy se stal zemským rabínem. Z vyprávění těch, kteří jej potkali, víme, že svému smutku se nikdy navenek nepoddával. Byl to právě on, kdo docházel do rodin přeživších a poskytoval v rozhovorech útěchu a naději. Zemřel v roce 1970 a je pochován na brněnském židovském hřbitově.

Přivezu babičku domů…

Přivezu babičku domů… pátek 14. 4. v 18.00 h., muzeum Malý Mehrin, Vídeňská 14 Přivezu babičku domů… napsala nám zcela nečekaně Ann Altman letos v únoru. Mluvila o portrétu svébabičky Anny Wotzilkové, po níž dostala jméno Ann, a svém plánu věnovatobraz do budoucí expozice Mehrinu – Moravského židovského muzea.Babička Anna pocházela z rodiny majitele znojemského pivovaru RudolfaWotzilky. Provdala se za Emila Löwyho ze Slavonic, který ve Znojmě provozovalmlýn. V Brně si nechali manželé postavit dva domy na Botanické ulici, kam sestěhují s oběma dětmi na podzim 1938 po obsazení Znojma nacisty. Pro dceru isyna najdou možnost útěku do Británie, pro sebe už nikoliv.Příběhem své moravské rodiny, který prochází vedle Brna a Znojma také Třebíčí,Ostravou či Vídní, nás provede neobyčejná dáma, Ann Altman, vnučkaLöwyových a Körnerových, manželka nositele Nobelovy ceny za chemiiSydneyho Altmana, úspěšná vědkyně v oblasti molekulární biofyziky abiochemie, oceňovaná za dlouhodobou podporu rozvoje demokratickýchprocesů v Mongolsku.Debata bude simultánně tlumočena do češtiny. Stream pořadu lze sledovat naFB Malého Mehrinu, záznam bude posléze k dispozici na YouTube portáluMehrinu.

Jom ha šoa – Veřejné čtení jmen obětí holocaustu.

Jom ha šoa – Veřejné čtení jmen obětí holocaustu úterý 18. 4. od 14.00, náměstí v Náměšti nad Oslavou Pořádá Městské kulturní středisko v Náměšti nad Oslavou ve spoluprácis Institutem terezínské iniciativy a Malým Mehrinem. Jako doprovodná akce seuskuteční přednáška historičky Židovského muzea v Praze PhDr. JanyŠplíchalové nazvaná Kam zmizeli?, která se bude věnovat postavení Židů v doběProtektorátu Čechy a Morava, organizaci transportů, následnému procesuvyhlazování s přihlédnutím ke konkrétním osobám z Náměště nad Oslavou a blízkého okolí. Přednáška se koná v místní sokolovně od 17 hodin.

Varšava: Rozdělené město

Varšava: Rozdělené město středa 19. 4. 2023 ve 20.00, kino ART, Cihlářská 19, Brno Okupovanou Varšavu za 2. světové války rozdělila zeď – vyrostlo v ní židovskéghetto, kam byli nuceně přesídleni nejen Židé z Varšavy, ale také z dalších částíPolska nebo z Německa. Podmínky byly nelidské a v roce 1942 navíc začalypravidelné deportace do vyhlazovacího tábora Treblinka. Část obyvatel ghetta se rozhodla pro zoufalé a hrdinské gesto – zemřít v boji. 19. dubna 1943,přesně před osmdesáti lety, vypuklo povstání. To bylo přesilou německýchvojáků brutálně potlačeno a ghetto bylo srovnáno se zemí. Varšava se totižměla z hlavního města Polska stát vzorovým nacistickým městem a němečtíarchitekti pracovali na plánech rozsáhlé přestavby. Kanadský režisér a historiks polskými kořeny Eric Bednarski šťastnou náhodou objevil jedinečný dokument– amatérské záběry z ghetta, jejichž autorem je mladý Polák, který při natáčeníriskoval svůj život. Kromě propagandistických nacistických filmů se jedná ojediný dochovaný materiál zachycující každodenní život obyvatel ghetta.Bednarski se začal o válečné osudy Varšavy zajímat a rozhodl se je zmapovat. Vjeho filmu kromě unikátních archivních záběrů vystupují pamětníci, ale takéarchitekti a městští aktivisté. Sledujeme likvidaci města i jeho poválečnouobnovu a snahu vtělit do jeho ulic nejen formou pomníků a muzeí paměť ozmizelé polsko-židovské metropoli.Režie filmu Eric Bednarski, 2019, 71 minut, polsky s českými a anglickými titulkyDiskuse po filmu se zúčastní Martin Reiner za Mehrin – Moravské židovskémuzeum a Lucie Zakopalová z Polského institutu v Praze.Projekci spolupořádá Kino Art, Polský institut v Praze a Malý Mehrin v rámciDnů polské kultury v Brně: https://dpk.brno.cz/

Deník varšavského ghetta

Deník varšavského ghetta úterý 25. dubna v 18.00 h., muzeum Malý Mehrin, Vídeňská 14 Osmdesáté výročí od povstání ve varšavském ghettu chceme symbolickypřipomenout debatním večerem nad deníkem Adama Czerniakówa, vedoucímžidovské rady (Judenratu) ghetta. Czerniaków si vedl deník od září 1939 do dnesvé smrti v červenci 1942, kdy odešel ze života vlastní rukou. Reagoval tím narozkaz sestavit deportační seznamy do vyhlazovacího tábora Treblinka, přednímž se mu nepodařilo uchránit děti z místního sirotčince. Z historického iliterárního hlediska představuje deník dokument prvořadého významu. Řádkynejsou jen autentickým pramenem své doby, ale podávají také silné intimní svědectví o autorově vnitřním světě. Kniha vyšla pod názvem Deníkvaršavského ghetta v nakladatelství Sefer, přeložil Jiří Červenka.Pozvání k besedě přijal historik Jiří Friedl, přední odborník na problematikumoderních polských dějin a česko-polských vztahů přednášející na Masarykověuniverzitě a Univerzitě obrany v Brně. Dalším hostem bude herec NDBrno Vladimír Krátký, v jehož podání úryvky z deníku zazní. Večerem provázíhistorička Táňa Klementová.Pořad se koná v rámci Dnů polské kultury ve spolupráci s Polským institutemPraha.

Setkání s dokumentaristou MARTINEM ŠMOKEM

Datum konání: 27. března 18:00   Po jarních prázdninách (13.-19.3.) navážeme setkáním s dokumentaristou MARTINEM ŠMOKEM, který zájemce detailně seznámí s mobilní aplikací IWalk. Tohoto virtuálního průvodce, který propojuje výpovědi brněnských pamětníků s místy, kde došlo k zásadním událostem z příběhu židovské komunity v našem městě, si můžete stáhnout zdarma i do svého telefonu. Určitě se ale vyplatí poslechnout si o okolnostech vzniku této výborné pomůcky přímo tvůrce; Martin Šmok je velmi zábavný a sugestivní vypravěč.

Řízená ochutnávka skvělých košer vín z dolnorakouského vinařství HAFNER

Datum konání: 9. března 17:00 Řízená ochutnávka skvělých košer vín z dolnorakouského vinařství HAFNER spojená s povídáním o tom, co to je a jak se dělá košer víno. Ochutnávku řídí a komentuje legendární šéf bratislavské košer restaurace Chez David LADISLAV POLÁK. I v tomto případě je vstupné dobrovolné, ale akce je z pochopitelných důvodů kapacitně omezená na 30 účastníků. Účast je tudíž třeba závazně potvrdit na emailu muzeum@malymehrin.cz.

Beseda s KATHI DIAMANT o knize Kafka’s Last Love: The Mystery Of Dora Diamant

Odkaz na facebookovou událost Datum konání: 2. března 18:00 Americká spisovatelka Kathi Diamant čtyřicet let mapuje příběh poslední lásky Franze Kafky k Doře Diamant.V roce 2003 jí vyšla kniha Kafka’s Last Love (Kafkova poslední láska) založená na dlouholetém bádání a studiu původních pramenů, včetně Kafkových originálních deníků, poznámek a především korespondence mezi ním a Dorou, která byla zabavena gestapem.Kniha byl přeložena do 8 jazyků a a získala řadu prestižních mezinárodních ocenění. Sama autorka Kathi Diamant nadále pokračuje ve svém výzkumu a objevování dalších dosud neznámých skutečností jak o Kafkovi, tak jeho vztahu s Dorou. Za tímto účelem založila také Kafka project http://www.kafkaproject.com/. Unikátní přednáška s besedou je první akcí nově otevřeného muzea Malý Mehrin. Besedou provází novinářka Judita Matyášová, proběhne v angličtině a bude simultánně tlumočena do češtiny. LIVE STREAM ZDE NA FB A YOUTUBE KANÁLU https://www.youtube.com/@mehrin-moravskezidovskemuzeum. Vstupné na akci dobrovolné.